Ty se nejprve musely u starosty obce Miroslava Kováříka řádně zapsat do čarodějné knihy, než se mohly ve skanzenu veselit a také si zasoutěžit.

„Sletům čarodějnic a zapálením ohně patří na Modré poslední noc dubna už patnáct let. Do areálu archeoskanzenu, který byl uveden do provozu v roce 2004, jsme jej přesunuli o rok později. Čarodějnice a čarodějové se tu mohou při různých soutěžích náležitě vyřádit,“ nechal se slyšet starosta obce Kovářík.
Děvčata a kluci školou povinní, jež na sebe vzali podobu bosorek a čarodějů, se nejprve na pódiu ve skanzenu představili návštěvníkům, kterým po celý večer vyhrávala k poslechu skupina Lončáci z Modré. Nezapomenutelný zážitek si z představení čarodějnic odnášela sedmiletá Terezka Kremplová z Modré, které to největší koště chtěla předat poslankyně parlamentu Michaela Šojdrová. „Terezka byla taková miloučká, ale smutná čarodějnice, nemající v rukách žádné koště. Já si na akci do skanzenu jedno přinesla a chtěla jsem jí ho dát. Asi ze stydlivosti ho odmítla, takže jej předala svému tatínkovi,“ svěřila se Šojdrová.

Děti byly programem sletu čarodějnic nadšené. V maskách čarodějných bytostí se vydaly na stezku odvahy, vedoucí tmou zahaleným velkomoravským osídlením, aby na ní tvořily papírové čarodějnice, míchaly různé lektvary, tvořily amulety, šly pavoučí cestou nebo se vznášely nad skanzenem. „Nejvíc se mně líbily lety čarodějnic nad nádvořím sídliště. Pro některé byl problém, aby se na kladce na visutém laně udržely. Záchranu jsem jim poskytoval nejen já, ale i tatínkové,“ nechal se slyšet čaroděj Dominik Talaš, který na slet přiletěl z horního konce v Modré.

Spokojeni byli i dospělí, kteří čarodějnický rej sledovali od stolů s lavičkami. „Při tom večerním posezení nechyběla hudba ani celá řada vtipných poznámek o létání žen na koštěti,“ dala nepokrytě najevo Renata Hrabalová ze Zlechova. Do ohně, který byl zapálen uprostřed opevněného sídliště po jednadvacáté hodině, nevhazovali slétnuvší se čarodějnice a čarodějové mandragoru, černý blín, oměj ani náprstník s halucinogenními účinky, ale opékali si na něm špekáčky. „Těší mě, že ten magický rituál, který se stal ve skanzenu tradicí, sklidil u návštěvníků úspěch,“ radoval se správce slovanského opevněného sídliště Lubomír Sláma.