Dvoudenní akce se zúčastnilo na patnáct stovek lidí z různých koutů České republiky. Byl mezi nimi i archeolog Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška.

Před rokem jste kritizoval malou účast veřejnosti na některých akcích, které archeoskanzen pořádal. Jste letos spokojenější?

Určitě. Mile mě překvapila a potěšila velká účast lidí na Dnu medu, ale i na právě skončeném historickém festivalu. Nedělní bitvu, která začala hodinu po poledni, zhlédlo pět set diváků. To byla vzhledem k dopolednímu deštivému počasí velice pěkná účast.

Přibližte příběh nedělní bitvy, která se rozhořela mezi stavbami opevněného sídliště a již jste komentoval.

Příběh se odehrával v roce 846, tedy v době, kdy byl Franky nastolen nový vládce Moravanů kníže Rostislav. Tady začínal fiktivní příběh, kdy vladyka jistého hradiska na pomezí říše Moravanů nesouhlasil s touto volbou, ba ani s tím, že profrancky naladěný kníže bude vládcem Moravanů a vzpíral se podat vládě Rostislava. Takže velmož a jeho jednotka, kteří přišli zvěstovat, že mají nového panovníka, odešli s nepořízenou, ale dali mu ultimátum, že po žních přijdou znovu a pak se vladyka buď podřídí, nebo bude smrt.

Jak na to reagoval odbojný vladyka Vladivoj?

Vladivoj, vládce na tomto hradisku, jehož roli vzal v ukázce na sebe Petr Tryščuk, vyslal své posly a zároveň cvičil poddané zemědělce vojenskému řemeslu, což asi moc dobře nešlo. Po žních tedy přišla do hradiště Rostislavova armáda na čele s Mojslavem, kterého představoval Jaroslav Křivánek z občanského sdružení Velkomoravané, a na ultimátum dostal zápornou odpověď. A tak došlo k jakémusi prvnímu válečnému střetnutí, které, jak se dalo očekávat, skončilo tak, že domácí zemědělci byli poraženi a v hradišti nastalo velké rabování. Zbytek jeho obránců se ukrýval v kamenném paláci, který se snažili útočníci dobýt.

Vladyka si pozval na pomoc oddíl, který se zformoval na základě jeho žádosti. Pomohl mu?

Teprve po příchodu pomocného oddílu došlo k regulérní bitvě, protože na obou stranách byli profesionální vojáci. Několik střetů bylo nerozhodných, ale nakonec Rostislavův oddíl zvítězil. Dobyl vesnici i se sídlem knížete, zajal zbylé tři knížecí bojovníky Vladivoje a nakonec i samotného knížete. A opět nastalo rabování vesnice.

Dá se říci, že všechno dobře skončilo?

Ano, svým způsobem všechno dobře skončilo a Rostislav se stal právoplatným vládcem. A jak víme, po roce 855 se vymanil z vlivu Francké říše a začal dělat svoji vlastní politiku.