Pokud vše dobře dopadne, nastoupí Michal v říjnu na jednu z nejprestižnějších evropských vysokých škol – na anglickou Trinity College v Cambridge.

Tichý a nenápadný Michal je velmi nadaný matematik a fyzik, hraje šachy za TJ Vlčnov, ze sportů jej baví ultimate frisbee a hlavně řeší a účastní se desítek seminářů a soutěží. O studiu vysoké školy v cizině začal uvažovat poté, co se dostal na mezinárodní matematickou olympiádu a zvítězil na italské matematické olympiádě. „Poznal jsem tam lidi, kteří měli ambice dostat se na studia v zahraničí. Do té doby jsem si ani pořádně neuvědomil, že tady taková možnost vůbec je," přiznává Michal.

Studium v Americe mu připadalo nereálné kvůli finanční náročnosti, vyšší konkurenci při přijímacích zkouškách, a také kvůli jejich komplikovanosti, proto se nakonec rozhodl zkusit štěstí v Anglii.

Tamní systém přijímání na vysoké školy se od českého dost liší. Posílá se jedna elektronická přihláška na centrálu, odkud ji dostanou všechny univerzity, o které má uchazeč zájem. „Hlásil jsem se na obor matematika na pět škol, z nichž Cambridge jsem měl na prvním místě. Součástí přihlášky, do níž jsem uvedl osobní údaje, byla také esej a posudek vyučujícího. Vše samozřejmě v angličtině. V eseji jsem měl vysvětlit, proč se na univerzitu hlásím a proč by právě mne měli přijmout. Musel jsem také doložit svoji mimoškolní činnost a zájem o daný obor. V hodnocení, které na mne vypracoval pan ředitel Michal Gergela, byly zmíněny mé úspěchy v matematice a souvisejících věcech a předpokládané známky u maturity," vysvětluje Michal.

K udělení podmíněné nabídky na „běžné" britské univerzity by to stačilo, na prestižní Cambridge je však třeba – po schválení eseje – absolvovat ještě osobní pohovor. Michal vůbec nepočítal s tím, že by jej na něj pozvali. „Pohovor probíhal přímo v Cambridge. Dostal jsem tu test o deseti úlohách a hodinu času na jejich vypracování. Pak jsem měl prezentovat svá řešení. Když jsem se ztrácel nebo nemohl přijít na další krok, poradili mi. Stihl jsem však rozpracovat pouze osm úloh a měl jsem z toho opravdu špatný pocit. Vůbec jsem nebyl sám se sebou spokojený," přiznává sebekriticky student. Nakonec mu však byla udělena tzv. podmíněná nabídka – přijatý bude v případě, že z matematiky, fyziky a angličtiny odmaturuje na jedničku. Přičemž z matematiky musí zvládnout dvě varianty obtížných zkoušek (tzv. STEP).

Další překážkou by mohly být finance, které musí Michal sehnat. Největší položku představuje školné, které činí 9 000 liber na rok – na ně se vztahuje půjčka, kterou student začne splácet po absolvování školy. Ale jsou zde samozřejmě i další, nikterak levné položky (bydlení, strava…). „Kromě půjčky a sociálního studia se pokusím získat podporu i od nějaké nadace, která pomáhá studentům v zahraničí," uvažuje Michal.

Pořádná změna to bude i pro Michalovy rodiče. Syna maximálně podporují, ale budou to mít hodně složité. Michalův tatínek pracuje jako pekař, maminka, která má střední ekonomickou školu, už několik let pracuje v šicí dílně. „Vděčím jim za hodně," zdůrazňuje Michal a jedním dechem dodává, že jeho dík patří i třídnímu profesorovi Janu Kočařovi, řediteli gymnázia Michalu Gergelovi (který mu například pomáhá se sháněním financí i snahou umožnit mu napsat STEP testy přímo ve škole), i dalším vyučujícím za vzdělání, které mu umožnili získat a vždy jej podporovali v různých mimoškolních vzdělávacích aktivitách, i jej na ně sami upozorňovali.

A čemu by se chtěl Michal věnovat po ukončení školy? „Mám velice přibližnou představu, ale asi nebude o mnoho reálnější než ta, kterou jsem měl před deseti lety, kdy jsem chtěl být pilotem. Určitě to bude něco v souvislosti s matematikou a fyzikou – velice zajímavá mi připadá oblast vztahující se k matematickému modelování, tedy k předvídání chování systému," říká na závěr Michal Buráň.

Cambridge je univerzita složená zhruba z třiceti samostatných škol – College. Každá z nich učí všechny předměty, které Cambridge nabízí. Uchazeč se hlásí na obor na jedné konkrétní College. Nejprestižnější je Trinity College. Na University of Cambridge studuje jen zhruba desítka Čechů a Slováků. Pokud Michal zvládne maturitu, bude druhým zástupcem uherskobrodského gymnázia na této prestižní škole. V roce 2007 totiž byla na bakalářský obor sociální a politická studia přijata Anička Maňasová z Bojkovic.

Uherskobrodské gymnázium bylo založeno v devadesátých letech 19. století. První třída byla otevřena ve školním roce 1896/97. Gymnázium nabízí studium v osmiletém i čtyřletém studijním oboru. Navštěvuje je 720 studentů. Při gymnáziu je i Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky s kapacitou 200 žáků. Gymnázium J. A. Komenského je velmi úspěšnou školou v oblasti podpory talentovaných studentů. V programu MŠMT „Excelence středních škol 2012" se stalo nejlepší školou Zlínského kraje, v rámci celé České republiky skončilo z 385 zúčastněných škol na krásném 7 místě.

Autor: Markéta Švehlíková