Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studánky vypravují příběhy: Sirovodíkové prameny pod Břesteckou skalou

Slovácko /SERIÁL TÝDENÍKU/ - V údolí Zlechovského potoka za Břestkem najdeme hned dva prameny s minerální vodou, obohacenou nepříjemně zapáchajícím plynem sirovodíkem, s prokazatelnými léčivými účinky.

10.6.2013
SDÍLEJ:

Sirnatý pramen v Chrastích.Foto: Bořek Žižlavský

Za první z polozapomenutých sirovodíkových studánek se vydáme pod kopec Modlu či Barborku. Dlouho neupravovaný pramen se nachází v jednom ze zářezů severního svahu Chrastí, zarosteného vzrostlým lesem. Před časem studánku udržovali obyvatelé blízkých samot a pan Bohumil Mikulčák, pamětník žijící pod Barborkou, ji označil na vedlejším stromu plechovou tabulkou s nápisem. Kamenné hrázdění se poté zřítilo a asi před deseti lety jsme ji ve spadaném listí nemohli ani najít. Tehdy jsme její hrázdění opravili, opatřili ji krytem z větví, vyčistili a prohloubili její odtok směřující do několik desítek metrů vzdáleného járku. V loňském roce jsme studánku hledali s přáteli. Byla poničená kopýtky zvěře, jež sem chodí pít. Opět jsme ji trochu vyčistili a prohrnuli odtok. Po krátkém čase se v ní zase zaleskla čistá voda, doprovázená slabým sirovodíkovým zápachem, který se mísil se zápachem hnijícího listí v okolí. Odcházeli jsme se společným slibem, že se k ní někdy vrátíme, abychom ji opatřili kamenným hrázděním a stříškou proti spadu nečistot.

K dalšímu prameni sirkové vody to není od popisovaného pramene daleko. Zarůstající, málo používaná lesní svážnice, při jejímž okraji brzy z jara kvetou krásné růžové lýkovce, klesá do údolí potoka za Břestkem. U budovy rekonstruované hospody Pod Skalou odbočíme ze zpevněné cesty, využívané často ke skladovaní vytěženého dříví, vlevo, směrem k bývalé rekreační chatě Věře. Obezřetně postupujeme řídkým bažinatým lesem a po několika desítkách metrů se ocitneme u vysoké betonové skruže opatřené betonovým víkem, zabezpečeným želenými pásy proti vniknutí nepovolaných osob a přízemním kovovým výtokem. Vyvěrající „sirovátka" dále vyplňuje několik metrů vzdálenou zakopanou betonovou skruž, jež sloužila k nabírání vody do větších nádob. Při předloňské těžbě kulatiny spadla na zakrytou skruž těžká větev, která ji naštěstí nepoškodila. Publikace Průvodce po minerálních pramenech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (2011) nabízí základní rozbor vody z této studánky. Podle něj zdejší sirná, hydrogenuhličitano-sodná voda, podobná svým složením té na Smraďavce, obsahuje až 10 mg/l sirovodíku a její mineralizace činí až 1000 mg/l. O zbudování lázeňské budovy u sirného pramene usiloval ve třicátých letech 20. století místní rodák a kyjovský podnikatel Bedřich Vrtala. Záměr se ale neuskutečnil.

Popisovaný pramen použil břestecký regionální historik a publicista ing. František Malík ve své pohádce Víly od sirkové studánky. Vypráví o mladém břesteckém ševci Martinovi, jenž jednou při cestě na dříví zatměl v lese. Když se přiblížil k malému palouku se sirnatou studánkou, vyšel z mraků měsíc, v jehož svitu uviděl tři tančící víly. Uviděly ho a vyznaly se mu z velkého trápení. Jiné víly se jim prý posmívají, že voda z této studánky velice páchne, a je to velice mrzí a neví si rady. Po návratu domů Martin vše povyprávěl své mamince, která ráno vyšla do zahrádky, nasbírala všelijaké bylinky, z nichž uvila věnečky, zatímco mladík nachystal bylinkové kytičky.

Po setmění se opět vydal k sirkovému prameni pod Břesteckou skalou. Víly na něj už čekaly. Věnečky si zapletly do vlasů a kytičkami pohladily své ruce a nohy. Najednou bylo všude kolem tolik vůně, že páchnoucí vodu už nikdo necítil. „Co si přeješ za odměnu?" tázaly se víly Martina. Ten chvíli přemýšlel a nakonec nesměle odvětil: „Chtěl bych se oženit, ale nemám hodnou a pracovitou nevěstu, pomozte mi ji vybrat." Víly mu slíbily, že přiletí jako tři noční motýli na příští tancovačku a kolem kterého děvčete třikrát zakrouží, tu ať si namluví a vezme za ženu. Tak se i událo. Copatá Rozárka se brzy stala Martinovou ženou.

Autor: Bořek Žižlavský

Autor: Redakce

10.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V Kudlovicích uspořádali zahrádkáři 2. ročník Koštu štrúdlů a likérů.
17

V Kudlovicích ochutnávali domácí štrúdly a likéry

Při oslavě 760 let existence města Uherské Hradiště ocenili entomologa Alberta Gottwalda a muzikanta Františka Ilíka.
11

Při oslavě 760 let Hradiště ocenili Alberta Gottwalda a Františka Ilíka

Nedakonickým císařským hodům kralovali budoucí chemici

FOTOGALERIE / Čí sú hody? Naše! Čí sú dluhy? Starostovy! Vyvolávání členů krojových hodových chas, které v sobotu znělo v některých obcích Slovácka, přineslo s sebou do nich velmi oblíbenou tradici, na kterou se v regionu nezapomíná. Jsou to císařské hody, které v 11 obcích Slovácka patřily o víkendu k místnímu koloritu.

Ve středu ve Slováckém deníku: Prvňáčci ze ZŠ v Hradčovicích

Ojedinělý seriál Deníku Naši Prvňáci pokračuje dalším dílem. Ve vašem Deníku tak ve středu najdete další výjimečné tablo našich nejmenších školáků.

Stávka! V kraji ve středu zavře ordinace většina praktiků

Dnes neordinujeme, připojujeme se ke stávce. Podobný nápis si na dveřích ordinací ve středu přečtou stovky dětských i dospělých pacientů, kteří ve Zlínském kraji vyrazí za svým praktickým lékařem.

Kunovice kvůli naganskému expresu rozšíří prostory leteckého muzea

Pomalu se uzavírá osud bývalého vládního leteckého speciálu Tupolev Tu-154M, který dopravil české hokejisty coby vítěze olympijského turnaje z japonského Nagana v roce 1998 zpátky do Prahy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení