Na místě má vyrůst polyfunkční dům. Základ bude tvořit nákupní galerie a krytá parkovací stání. Projekt nabídne celkem sedmačtyřicet bytů a osm set padesát metrů čtverečních nebytových prostor. Slavnostního zahájení stavby se zúčastnili také zástupci hradišťské radnice. „Tato lokalita byla dlouhodobě velmi neutěšená, výstavbou residence Hradební dojde k vytvoření nového moderního objektu, který svým architektonickým zpracováním zapadne do okolní historické zástavby,“ uvedl místostarosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. Podle něj je neméně významná součást projektu i regenerace Hradební ulice, kde bude výrazně posílena zeleň. Po slavnostním zahájení stavby začaly práce na zakládání pilotů stavby, které budou vedeny až do hloubky šestnáct metrů. Toho se účastnili také archeologové. „Dělali jsme dozor při zakládání pilotů, v nálezech však nebylo nic. Místo už je za hradbami města. Může tam být maximálně destrukce hradby, ale tento terén byl už v minulosti několikrát předělávaný,“ podotkl archeolog Miroslav Vaškových. Stavbu má tvořit dole nákupní pasáž, nahoře pak byty. „To je typická uliční struktura, jako bývala v minulosti a ještě nyní je v centru města,“ řekla historička Slováckého muzea Blanka Rašticová. Podle ní se na místě po revoluci usídlili stánkaři.

Více než deset let prodávala den co den knihy ve stánku s výhledem na momentálně zastavovanou zelenou plochu naproti obchodního domu Centrum Hanka Řehořová. Dnes už sice jen vzpomíná na pracovní dobu pod širým nebem, nemůže se ale smířit s nekompromisně postupující aglomerací. „Zeleň v Uherském Hradišti doslova mizí před očima. Vůbec nemám radost z toho, že v jeho centru vyrůstá, na úkor travnatého prostoru, další obytná budova,“ přiznává Řehořová zklamaně.

Podle koordinátora projektu residence Hradební Adama Havlíčka budova nabídne sedmačtyřicet nadstandardních bytů. „Nejlevnější byty se tam dají pořídit za více než dva miliony, nejdražší byt o velikosti sto sedmdesát devět metrů čtverečních přijde na pět milionů osm set padesát pět tisíc korun,“ uvedl před časem Havlíček.

Čtenářům Slováckého deníku se projekt většinou líbí, většině se však zdá finančně nedostupný. V anketě na webových stránkách tvrdí dvaačtyřicet procent čtenářů, že se jim projekt líbí, jedenáct procent si prý stavbu nedokáže moc představit a sedmačtyřiceti procentům se projekt líbí, zdá se jim ale finančně nedostupný.

Tereza Bičanová, Pavel Bohun