Naopak na městských úřadech v Uherském Hradišti a Uherském Brodě jim už vyšli vstříc. Potvrdila to i mluvčí hradišťské radnice Petra Vaďurová Zemčíková.

„Na odboru sociálních služeb prošly z vlastní iniciativy dvě úřednice školením znakové řeči, které jim město zaplatilo. Jsou tedy schopny vykomunikovat se sluchově postiženým základní problém. Znaková řeč však nezná všechny potřebné termíny, proto je skutečně nejefektivnějším řešením doprovod tlumočníka či rodinného příslušníka,“ uvedla Zemčíková.

Podle předsedkyně poradenského centra sluchově postižených osob v Uherském Hradišti Marty Kovaříkové je pro tyto osoby nejdůležitější, aby se na ně úředníci dívali a oni mohli odezírat. Podle zkušeností Kovaříkové to úředníci většinou dělají a postižení jsou s jejich jednáním spokojeni.
Větší trable jim způsobují někteří lékaři či komunikace v dopravních prostředcích.

„Na úřadech je většina našich klientů s komunikací spokojena. Ale asi třetina ze sta lidí si stěžuje na některé lékaře, které opakovaně prosí, aby na ně mluvili čelem. Někteří doktoři se dívají do počítače, a tak nemá sluchově postižený šanci mu rozumět,“ vysvětlila problém Kovaříková.

Kurz znakové řeči absolvovaly také dvě úřednice odboru sociálních služeb Městského úřadu v Uherském Brodě. Stejně jako v Uherském Hradišti se špatně slyšící na brodském úřadě s potížemi téměř nesetkávají. „Je však pravda, že kvůli tomu, že znakovou řeč téměř nepoužíváme, ji snadněji zapomeneme,“ zmínila pracovnice sociálního odboru brodské radnice Hana Dolinová.

V Uherském Brodě na radnici je potíž spíše s nadměrným hlukem. „Úředníci s námi sice komunikují skvěle, ale v jedné místnosti je jich snad osm, a tak je tam velice špatně slyšet,“ uvedl Jaroslav Borýsek z brodského klubu nedoslýchavých. Kurz znakové řeči pořádá také hradišťská organizace. „Kurz trvá rok, koná se vždy dvakrát týdně a stojí tři tisíce korun,“ uvedla Kovaříková.