Moštěnice jsou zapomenutým zámečkem nedaleko Moravan na Kyjovsku. Dávno jsou pryč časy, kdy zde žilo panstvo a služebný lid, a historie již nepíše příběhy, jako kdysi. Jeden, který měl soudní dohru a skončil na popravišti, si budeme vyprávět. Popravčí meč nebyl tenkrát u toho, smrt, protagonistka posledního dějství, měla mnohem krutější podobu.

Říkalo se, že na počátku všeho hříchu je žena. A tenkrát v roce 1587 tomu tak skutečně bylo. Ve středu všech událostí byla Kateřina, manželka Matěje Slaměnýho, a případ vyšetřovala vrchnost na Moštěnici.

Kateřina popletla hlavu patrně každému mužskému v okolí. Patrně to byla pěkná a potřebná ženská, které manžel Matěj nestačil, a tak si ráda zaflirtovala s jinými. Setkání s Jírou Masařem z Moravan se jí však stalo osudným. Jíra se totiž do ní zamiloval. Slepě a vášnivě. Byl svobodný a kdo ví, jestli to nebyla jeho první ženská. Aby udržel její lásku, koupil jí dokonce „kabátek, čepici a kožich za svý peníze“. Musel na ni pořád myslet, ta žena ho snad uhranula.

I ona ho zpočátku vášnivě milovala. Jak se dozvídáme ze soudních protokolů, když zjistila, že se chce oženit, vtrhla k němu a chtěla se oběsit, jestli tak učiní. Jíra se tedy neoženil, ale tím více se připoutal k Slaměnce, jak jí říkali. Nemohl bez ní žít „že i v noci za ní běhati musil“, a dokonce „v svým domě již ležíc, o půlnoci vstanouc, do domu Matěje Slaměnýho jíti musil, na konci pod žudrem tři štyry hodiny líhal, až jí došel na dvůr. Když vešel a na dveři zatloukl, hned mu otevřela“. Je však nadevši pochybnost, že se takového vlezlého milence zanedlouho nabažila a pustila ho, jak se říká, k vodě. Našla si jiného – mladého Václava Sejkoru.

To ale neměla dělat. Jíra Masař byl nejen zamilovaný, ale taky žárlivý. A tak poté, co Kateřinu špehoval a přistihl ji se Sejkorou ve stodole, vyhrnul se na něj a začal ho s kordem v ruce pronásledovat. Sejkora měl co dělat, aby si útěkem zachránil život.

Tehdy začal zhrzený milenec kout pomstu. Když nebude patřit Slaměnka mně, ať nepatří nikomu, řekl si. A vymyslil plán. Kudy chodil, tam Slaměnku pomlouval. Hovořil veřejně nejen o tom, že Slaměnému zahybá se Sejkorou, ale i o svém vztahu s ní, o tom, že bez ní nemůže žít. A nepokrytě mluvil i o svém sexuálním apetýtu: „Než Slaměný jeden skutek (rozuměj soulož) učiní se Slaměnkou, že jich on učiní tisíc.“

Netrvalo dlouho a řeči se donesly sluchu panských úředníků. Jíra byl „vzat“ a odveden na Moštěnici. Přede všemi potvrdil svůj vztah se Slaměnkou a tedy i to, co již vrchnosti potvrdilo několik svědků, kterým Jíra o svých milostných avantýrách a své závislosti na Kateřině vyprávěl. „Tam mnoho skutků s ní vykonal, jako je došků na střeše,“ vypověděl v pláči. A ještě něco – jeho výpověď vyznívala tak, jako by ho Kateřina ovládala a nechtěla ho propustit ze své moci. Zdá se, že – byť nikoliv bez rizika – celou záležitost vědomě zinscenoval.

Z Moštěnice Jíra, obžalovaný z toho, „že s Kateřinou, manželkou Matěje Slaměnýho, skutek ohavný provozovati měl,“ byl předán na Buchlov před lovecké právo. Tam vyslechl obvinění i svědecké výpovědi. Nezapíral a přiznal se v plném rozsahu. Ale dodal něco, co se stalo pro právní stránku věci rozhodujícím: že se stal závislým na Kateřině „skrze čáry a původem ďábelským“.

Kateřina to samozřejmě popřela, a tak soudci udělali to, co patrně Jíra předpokládal – „pro vyzvědění lepší pravdy“ byla předána mistru popravčímu na trápení. Během mučení přiznala, že spáchala „s ním skutek a i se Sejkorovým synem, a tomu Jurkovi, že jest skrze ty čáry původem ďábelským jí kvůli býti musel.“

V tu chvíli se stala hlavní obžalovanou. Jírovi se plán vydařil. Vždyť vlastně za obcování s Kateřinou nemohl. Dopustil se sice neřádného skutku, ale jaksi skrze ženiny čáry. Na přímluvu mnoha významných přímluvců byl omilostněn s tím, že byl navždy vykázán z buchlovských gruntů. Aby nevyšel tak lacino, měl zaplatit deset zlatých na opravu kostelíka svaté Barbory.

A Kateřina, nádoba hříchu? Křesťanští soudci vyřkli ortel nekřesťansky krutý. Pro výstrahu jiným „kolem probita a zaživa zahrabána byla“. Poprava probíhala tak, že odsouzenou položili do vykopané jámy a zaházeli hlínou, která oběti pronikala do úst, očí a uší a pomaluji ji dusila. Její utrpení pak ukončil kat tím, že jí dlouhým, ostrým bodlem probodl srdce, čímž ji usmrtil. Byl to trest vyhrazený nejčastěji ženám cizoložnicím a matkám, které usmrtily své dítě.⋌ Kresba Ladislav Pálka

Jiří Jilík

Příště: Noční lup Macka z Břestku