VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chleba jsem v zajetí směnil za snubní prsten

UHERSKÉ HRADIŠTĚ - Přesně třiašedesát let ve středu 29. srpna uplynulo od letecké bitvy nad Bílými Karpaty, při níž na konci druhé světové války němečtí stíhači sestřelili nad moravskoslovenským pomezím devět spojeneckých bombárdérů.

31.8.2007
SDÍLEJ:

Třiaosmdesátiletý veterán Joseph Owsianik s modelem bombardéru B-17, jehož posádky byl členem.Foto: DENÍK/Michal Červinka

Zahynulo tehdy jednačtyřicet vojáků, kteří v letadlech uzavírali formaci mířící na Ostravu. Jedním z těch, kdo přežili, je i americký veterán, třiaosmdesátiletý Joseph P. Owsianik. Ten ve svých devatenácti letech nouzově seskočil padákem ze zasaženého letadla a dopadl na Slovácko. Slováckému deníku poskytl člen posádky legendárního bombardéru B-17 exkluzivní rozhovor při vzpomínkové akci v Rudicích, kde podle svých slov 29. srpna 1944 přistál. Energický muž vylíčil nejen stále živé vzpomínky na inkriminovaný den, zajetí v německém táboře Stalag Luft IV, ale porovnal také obsah válečných filmů se skutečností.

Vaše jméno není typicky americké, zní spíše polsky. Narodil jste se v Evropě?

Ano, můj otec pocházel z Polska. Já jsem se ale narodil v New Jersey ve Spojených státech. Tam žiji dodnes se svou manželkou Josie, která má stejně jako já polské předky. Podle názvu mého rodiště jsem dostal za války dokonce i svou přezdívku „Jersey Joe“.

Od bitvy nad Rudicemi uplynulo mnoho let. Jak vlastně začala? Předpokládali jste, že by na vás mohli Němci zaútočit?

Neměli jsme tušení, co přijde. Z ničeho nic se za naší formací objevilo asi pětašedesát německých stíhaček a dokonale nás obklíčily. Bylo to rychlé a my jsme neměli šanci. Napadly nás a během pěti minut jsme zratili devět letadel.

Přesto jste se pokusili útok odvrátit. Zapojil jste se do boje, i když jste zaujímal pozici fotografa?

Ano. V okamžiku, kdy někdo zavolal: „Stíhači na šesti hodinách,“ jsem se přemístil ke kulometu ve střední části letadla. Jednu nepřátelskou stíhačku jsem trefil, ale nemohl jsem potvrdit sestřel, protože jsme vzápětí museli opustit palubu. Můj zásah si tak připsal do statistiky někdo jiný.

S letadlem jste tedy nepřistáli, ale nouzově vyskočili?

Po zásahu naší B-17 začal hořet jeden motor a z dalšího se kouřilo. Pilot dal posádce pokyn k seskoku. Já měl skákat otvorem, kterým se vypouštěly bomby. Ty byly ale pořád na místě a já se bál, že mi nějaká při seskoku spadne na hlavu. Šel jsem proto do zadní části, odkud jsem vyskočil. Ze vzduchu jsem pak už jen zamával letadlu na rozloučenou.

Podařilo se opustit bombardér všem deseti členům posádky?

Bohužel ne. Jeden střelec zůstal uvězněný ve spodní věži. Pokoušel jsem se mu pomoct, ale přístupový poklop byl zaseknutý. V tu chvíli nebyl čas na jeho vyproštění. Nejsem si ani jistý, jestli ještě žil.

Přistál jste na jiném místě než ostatní muži?

Padák nešel ve vzduchu dost dobře kontrolovat. Vítr nás rozfoukal různě do krajiny. Pro mě osobně to byl navíc první seskok, takže jsem neměl takřka žádné zkušenosti.

Zranil jste se?

Ještě na palubě mě do předloktí zasáhly tři střepiny z kulek, které proletěly stěnou letadla. Rány se ale dobře zahojily a dnes už je připomínají jen malé jizvy.

Co se dělo po dopadu na zem? Pronásledovali vás Němci?

Začali se ke mně sbíhat lidé. Myslel jsem, že to jsou Němci, ale byli to kluci a holky z vesnice. Ukazovali mi, kam spadl kamarád. Strhl jsem ze sebe padák a utíkal k němu. Našel jsem prvního pilota Francise Flynna, který ležel v bezvědomí se střepinou v zádech. S lidmi jsme jej odnesli do rudického kostela (podle historických faktů hasičská zbrojnice na Petrůvce pozn. red.). Zanedlouho nás ale objevili Němci. Strčili mi pistoli do úst a přinutili mě vysvléknout, aby zjistili, jestli jsem žid. Potom mě odvedli do Slavičína, kde jsem na samotce strávil asi tři dny.

Následoval převoz k výslechu do Frankfurtu a posléze do zajateckého tábora Stalag Luft IV v obci Tychowo v dnešním Polsku. Zacházeli s vámi dozorci slušně?

Než jsem se dostal do Tychowa, odehrávalo se vše vcelku korektně. V táboře byly podmínky horší. Zlom přišel, když se blížili Rusové. Němci nás donutili k pochodu. Ušli jsme za tři měsíce bezmála tisíc kilometrů. Příděly vody a jídla byly minimální, řada věznů zemřela. V nouzi jsme jedli třeba ze zvířecích koryt. S jednou Němkou jsem vyměnil i snubní prsten za kus chleba. V zajetí jsem byl až do dubna 1945 a za tu dobu jsem zhubnul asi sedmnáct kilogramů.

Jak dlouho jste vlastně za války strávil v aktivní službě?

Dva a půl roku. Přesně jsem odlétal pětatřicet misí. Poslední jsem ale nedokončil. To byla právě ta, při níž nás sestřelili. Za celou dobu jsem také nevzlétl do akce v ničem jiném než v B-17.

Přihodilo se vám za ta dlouhá léta více krizových situací na palubě?

Jednou jsme letěli ze „Států“ do Jugoslávie s úplně novým letadlem. Ve vzduchu jeden člen posádky kontroloval stav paliva. Zjistil, že ho nemáme dostatek pro návrat. Pilot řekl, že se musel zmýlit, ať se jde podívat znova. Ten kluk se vrátil za dvacet minut a pronesl stroze: „Zhoršilo se to.“ (smích)

Setkal jste se po návratu z vězení s někým z poslední mise?

Nesetkal. S nikým z nich jsem se ani pořádně neznal. Vystřídal jsem celkově spoustu různých posádek. Šel jsem vždy k týmu, ke kterému mě z velitelství přidělili.

Vrátil jste se po válce k letadlům?

Když jsem se dostal zpět do Spojených států, vláda mi dala možnost zadarmo se naučit létat. Využil jsem toho a udělal si pilotní průkaz, takže jsem pak mohl oficiálně sám držet knipl.

Vzpomenete si, která německá letadla byla mezi spojenci nejobávanější? A naopak?

Trumfy Němců představovaly Focke-Wulfy 190 a Messerschmitty Bf-109. Esy mezi spojeneckými letadly byly jednoznačně P-51 Mustangy. Vynořily se z ničeho nic, za〜útočily a byly pryč.

Bombardér B-17 dostal přízvisko „Létající pevnost“. Vnímal jste to za války stejně?

Na palubě B-17 se člověk cítil lépe než v jiných letadlech. Budily respekt i u posádek B-24, které byly sice novější, ale daleko pomalejší. Když se setkala tato letadla ve vzduchu, v B-17 se ozývalo: „Hej, kluci, bé čtyřiadvacítky jsou tady. Dejte si pauzu na cigaretu.“ (smích)

Stále se točí filmy z prostředí druhé světové války. Ukazují opravdu skutečné výjevy té doby?

Všechny válečné snímky jsou špatné. Nemají téměř nic společného s realitou. Ta byla totiž mnohem drsnější, než dokáže zobrazit i ten nejodvážnější režisér. Za války s vámi nikdo neměl slitování.

Na plátně často vídáme smějící se piloty, kteří soupeří, kdo sestřelí více nepřátelských letounů. Jsou podobné obrázky také smyšlené?

Tohle tak do jisté míry opravdu bylo. Mnoho letců mělo třeba osmnáct, devatenáct let. Strach kolikrát téměř vůbec nevnímali. Soutěživost a hecování se tedy při misích nejen mezi piloty objevovaly.

Přečtěte si také:

Na leteckou přestřelku vzpomínal americký veterán i obyvatelé Rudic

31.8.2007
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 13 000 Kč

Pomocní dělníci ve výrobě pomocné práce v dřevovýrobě. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: dokončovací práce při výrobě menších dřevěných výrobků, obsluha CNC stroje, čištění, kompletace, balení, zručnost, pečlivost. Pracoviště: Dřevovýroba rap, s.r.o., pracoviště, 687 63 Boršice u Blatnice. Informace: Roman Halík, +420 723 324 125.

Výroba - Výroba Mistr ve výrobě 19 000 Kč

Mistři a příbuzní pracovníci ve strojírenství vedoucí eloxovny. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: vybudování a řízení eloxovny - alespoň částečná znalost problematiky eloxování, práce v zaběhnuté rodinné firmě, dobrý zdravotní stav a fyzická kondice, bezúhonnost, smysl pro detail a pořádek. Pracoviště: Brm aero, s.r.o., Letecká, č.p. č.e. 255, 686 04 Kunovice. Informace: Martin Bříštěla, +420 608 306 338,607 226 252.

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 9 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) KUCHAŘ/KA, VEDOUCÍ STRAVOVÁNÍ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 9000 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Zabezpečení chodu jídelny mateřské školy. Příprava jídel, administrativa, nákup potravin. Potravinářský průkaz nutný. Kontakt telefonicky či e-mailem.. Pracoviště: Mateřská škola veletiny, okres uherské hradiště, 687 33 Hradčovice. Informace: Lenka Vaďurová, +420 572 671 114.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 19 000 Kč

Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb PRODAVAČ/KA. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Prodavač/ka elektrického ručního nářadí. Stravenky.. Pracoviště: Domácí potřeby k & k, s.r.o., Masarykovo nám., č.p. 103, 688 01 Uherský Brod 1. Informace: Robert Kunovjánek, +420 603 271 448.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jízda králů v Kunovicích, 2018
AKTUALIZOVÁNO
56

Adam Škrášek vládne Kunovicím. V neděli projel městem se svou družinou

Program k oslavě 10. výročí Polešovjánku potěšil každého.
30

Polešovjánek oslavil velkolepě desáté výročí svého vzniku

Autobus s fotbalisty se v neděli srazil v Ostrohu s autem

Nehoda autobusu a osobního vozu omezila v neděli provoz na silnici I/55 v Uherském Ostrohu. Na místě došlo ke střetu autobusu, který převážel fotbalisty a jejich fanoušky, s osobním autem.

Uherskohradišťská Noc s Metodějem láká na rytířský turnaj i Vlastu Redla

Dobrodružnou výpravu do historie mohou podniknout zájemci, kteří navštíví v pátek osmého června letošní Noc s Metodějem. Ta se odehraje na Výšině sv. Metoděje, která se tyčí nad městem Uherské Hradiště.

AKTUALIZOVÁNO

Tragédie u Starých Hutí: vážně zraněný motorkář zemřel

Tragické následky měla srážka motorky s osobním automobilem, ke které došlo v sobotu odpoledne v blízkosti Starých Hutí. Na místo letět i vrtulník. Nehoda se zraněním se stala na silnici I/50 v Chřibech. 

Šlechtična versus štokr a prohra siláka s malotraktorem: zhlédněte videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 19. až 20. května 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT