Svou Dádu najdou děti na televizní obrazovce, v časopise, v knížce, na desce plné písniček, a nyní také v pohádkových příbězích na dobrou noc.

Na šest hodin jste propůjčila svůj hlas Neználkovi a jeho kamarádům, postavičkám známým spíše těm odrostlejším… Jak k tomu došlo?

Oslovil mě Pavel Socha a jsem mu za to hodně vděčná. Byla to těžká, ale krásná práce. Ona to není jen tak načtená knížka. Každou Malenku a Malíčka mluvím jiným způsobem, jiným hlasem, jiným projevem. Neználka jsem četla jako malá. Já jako holčička vůbec hodně ležela v knížkách. Jen co jsem přišla do školy, už jsem četla. A to bych ráda poradila i dnešním dětem. Čím víc budou číst, tím lépe jim půjde čeština, tím víc se jim vryje pod kůži a nebudou s ní mít takové problémy. Dnes děti strašně málo čtou.

Neználkovými příhodami děláte radost nejenom dětem, ale také rodičům, když jim pomáháte jejich ratolesti snáze uspat…

Ráda bych. Vím, jaké to je, když jsou rodiče za celý den unavení z práce a večer, když se chtějí konečně sejít a povídat si, usnou u pohádky. Je to taková doba… Shon a neustálá honitba za něčím. A pak dochází ke zbytečným hádkám. Já nechci nikomu nahradit mámu a tátu, ale chtěla bych rodičům pomoct tím, že bych byla jakási „kamarádka dětí“. Vím, jak reagují na můj hlas. A myslím, že Neználkovy příhody by se jim mohly líbit a moje interpretace by je mohla přivést i k tomu, že si vezmou knížku a začnou si z ní číst samy.

Vzpomenete si, jakou pohádku četla vám maminka před spaním?

Byla to pohádka O Červené karkulce a vyprávěl mi ji tatínek. Měla několik verzí, kdy jsem si mohla zvolit, jestli Karkulku vlk sežere, nebo ji nesežere, jestli se stane hodným pejskem a Karkulka si ho ochočí, jestli si Karkulka vezme, nebo nevezme Myslivce… Dodneška na to vzpomínám. Proto myslím, že je strašně důležité dát dětem denně aspoň chvíli, kdy se jim budete naplno věnovat. Kdy jim budete naslouchat a vnímat jenom je. Nestačí jen při vaření mechanicky odpovídat na jejich dotazy.

A jakou pohádku jste jako maminka nejraději četla vy?

Moje dcera knížky zbožňuje odmala. Společně jsme prošly všechny pohádky Boženy Němcové a všechny klasické pohádky. Nakonec ale stejně vždycky nejraději měla, když jsem si vymýšlela a vyprávěla jí pohádku na nějaké téma, které si sama určila. Měla z toho velkou legraci. Tak jsme si hrály.

Související článek:

Dáda Patrasová bavila děti v Uherském Hradišti