Co bylo nejpodstatnější novinkou letošního ročníku a proč jste k ní přistoupili?

Jednoznačně změna termínu z listopadu na začátek června a také snaha zapojit do festivalového dění širší veřejnost prostřednictvím různých aktivit. Proto tady byly třeba farmářské trhy nebo skautská stezka v parku. Navázali jsme navíc spolupráci se společností REC group ve Starém Městě a vodním muzeem v Modré. Některé z programů se uskutečnily v Uherském Brodě. Myslíme si tedy, že nabídka pro veřejnost byla zajímavá a rozmanitá.

Dá se to interpretovat tak, že jste s návštěvností minulých ročníků nebyli zcela spokojení?

Účastníci bývali především reprezentanti oboru. Většinu tvořili soutěžící, kteří se přijeli podívat na tvorbu svých soupeřů a kamarádů, veřejnost v minulých letech zájem zrovna neprojevovala. Přitom produkty práce filmařů a fotografů by měl někdo vidět, proto se to přece všechno dělá. Sdělení přítomné ve filmech by se mělo dostat k co nejvíce lidem.

Co bylo největším lákadlem festivalu, kdo byl největší hvězdou?

Říct se to dá o pánech Áčovi a Jaroňkovi, kteří vedli parádní přednášky. Ale viděli jsme také spoustu soutěžních i přehlídkových filmů na špičkové úrovni, vlastně to nejlepší z oboru ekologické filmařiny, co se ve světě produkuje. Je těžké něco favorizovat nad to ostatní.

Je v České republice nějaké ekologické publikum, existují i další podobně zaměřené festivaly?

TSTTT je o tři roky mladší akcí než Ekofilm. Ten začínal v Ostravě, pak se na dlouhá léta přestěhoval do Českého Krumlova a od loňska je opět doma ve Slezsku. Dá se říct, že Ekofilm a TSTTT jsou dva největší ekologické festivaly v České republice.