Které dějinné období Uherského Hradiště je vám nejbližší? Asi nejsprávnější by bylo, kdybych odpověděla, že je mi nejbližší celá historie města od jeho založení v roce 1257, a byla by to i pravda. Ale jako každý, mám i já srdeční záležitost, tou je období poslední čtvrtiny 19. a první čtvrtiny 20. století. Důvod je jednoduchý, Hradiště se v té době stalo skutečnou metropolí Slovácka ve všech oblastech života společnosti. A vyrostlo do krásy, především zásluhou tehdejších stavitelů a architektů, kteří ve městě působili. Na prvním místě mezi nimi byl mnou upřímně obdivovaný Josef Schaniak, který vtiskl našemu městu jeho nezaměnitelnou podobu.

Z vašich slov je cítit vztah k našemu městu. Co máte na Uherském Hradišti ráda?

Já si historie našeho města vážím a jsem na ni hrdá, ale neméně hrdá jsem na současnost. Tak bohatý kulturní a společenský život jako máme my, nemá žádné jiné město v okolí. Však sám víte, že mnohdy nejsme schopni v jednom dni navštívit všechny akce, které se konají. Určitě nemusím připomínat, že máme vysoce profesionální kulturní instituce, které nejenže získaly řadu významných ocenění, ale především se těší velkému zájmu veřejnosti. Města i privátní vlastníci se starají o historické památky a trvale tak vylepšují vzhled města. Při prohlídkách, které občas pro zájemce pořádám, se často setkávám s účastníky, kteří přijeli do Hradiště na návštěvu po několika letech a vždycky vyjadřují obdiv a potěšení nad tím, jak se město pořád mění k lepšímu… Snad to nebude znít pateticky, ale na Hradišti mám ráda i jeho obyvatele jsou přátelští a vstřícní, umí se bavit a užívat života. I když, výjimky se najdou… A moc se mi líbí, že díky tomu, že nejsme velké město, lidé se znají, zdraví se na ulicích či v obchodech, prostě nejsme cizinci, jsme našinci…

Dokončení ze strany 1 Dovedete si představit, že byste žila někde jinde? Kdybyste se musela někam odstěhovat, kam by to bylo?

Představit si to moc nedovedu, i když zamlada jsem si myslela, že se na „stará kolena" vrátím do svého rodiště, kde mi zůstal po rodičích dům. Dnes ho využívám jen k občasným víkendovým pobytům a už vím, že chci zůstat v Hradišti. Chyběli by mi přátelé, chyběly by mi procházky mými oblíbenými hradišťskými zákoutími či už vzpomenutá možnost kdykoliv si zajít mezi lidi, tu na koncert, tu na vernisáž, nebo jen tak obyčejně posedět u kávy či vínka ve sklepě.

Na jedné ze svých přednášek jste se zabývala také urbanistickým vývojem Uherského Hradiště od konce devatenáctého století do začátku století dvacátého. Jak byste hodnotila jeho současný vývoj?

To se dozvíte v dalším, pátém dílu DVD Za památkami a historií královského města Uherského Hradiště, který připravuji společně s TV Slovácko na závěr roku. Ne, vážně, i když mám občas kritické připomínky k vzhledu některé nové stavby, celkově musím říct, že se podle mého názoru ve městě daří postupně zahlazovat „hříchy" období před rokem 1989. Mám na mysli nejen zastavění proluk po zbouraných domech v různých částech historického jádra, ale také třeba založení dvou nových parků, zdařilou konverzi kasáren či vznik nových prostor ve vnitroblocích. A také revitalizaci sídlišť, úpravy dětských hřišť, sportovišť… Byla bych moc ráda, kdyby se urbanistický vývoj ubíral tak, aby nebyla zastavována zemědělská půda a nové stavby by vznikaly především v intravilánu.

Jste autorka či spoluautorka několika knih, například titulu Uherské Hradiště z edice Zmizelá Morava. Jaké další knihy prošly vašima rukama?

Podílela jsem se na přípravě řady knih, většinou monografií obcí, z nichž některé jsem měla kompletně na starosti namátkou vzpomenu Uherský Ostroh, Velehrad, Míkovice či naposled Staré Město. Do většiny z nich jsem také psala nějaké pojednání o historii, v jiných jsem pak uveřejnila jen odborné texty (Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, Hluk). V současné době spolupracuji na knize, kterou připravuje Slovácké muzeum ke svému 100. výročí založení, či fotografické publikaci o Uherském Hradišti.

Nedávno jste spustili virtuální prohlídku Uherského Hradiště v prostředí roku 1670. Můžete přiblížit tento projekt?

Projekt vznikl už v roce 2012, kdy v rámci otevření Slováckého centra kultury a tradic byla zpřístupněna expozice dějin města. Mou snahou bylo expozici ozvláštnit, přinést něco nového, a proto jsem do ní navrhla a ve spolupráci s odbornými firmami realizovala jak interaktivní model pevnosti Hradiště, tak také virtuální prohlídku města v roce 1670. Je dosti unikátní, zatím nevím o žádném jiném městě, které by mělo takto zachycenu svou historii. Vybrala jsem období, k němuž máme dostatek informací, dobu, kdy útrapy třicetileté války už byly zapomenuty, naše město se stalo jednou z moravských zemských pevností a zažívalo období rozvoje. První verze byla věnována tehdejší podobě dnešního historického jádra a snažila se co nejvěrněji, na základě historických pramenů, zachytit jeho architektonický a urbanistický vzhled. Město v ní ale bylo „prázdné", bez obyvatel, proto jsme letos v červnu spustili druhou, „oživenou" verzi. Na základě dostupných historických pramenů jsou v ní zachyceny různé typy tehdejších obyvatel města. Návštěvník tak může zhlédnout některé z řemeslníků, jako například bednáře, který žil v Havlíčkově ulici, mlynáře provozujícího mlýn na Rechle a jeho učedníka práška, konváře, ale také pradlenu jdoucí s prádlem k řece Moravě, měšťanky a hospodyně, služebné, nabírající vodu u dvou městských studní. Zastoupeni jsou i představitelé městské správy, především rychtář a městský písař, ve scéně pranýřování jsou zpodobněni také kat a městští biřici. Opomenuti nezůstali ani příslušníci nejchudší vrstvy ve městě, žebráci, a pozornost určitě upoutá postava opilce, neboť i v tehdejších dobách se našlo mnoho takových, kteří „požili přes míru".

Historické prohlídky po Uherském Hradišti už děláte relativně dlouho. Občas vás můžeme potkat ve městě obklopenou skupinkou lidí, jak jim vyprávíte zajímavosti. Ale kde se vlastně zrodil tento nápad? A vzpomenete na nějakou zajímavou či kuriózní prohlídku, kterou jste s lidmi zažila?

Ten nápad vznikl tak nějak sám od sebe, začalo to tím, že jsem občas provázela po městě přátele z partnerského města Mayenu či další hosty. Pak mne napadlo, že by taková prohlídka mohla zajímat i obyvatele města, no a prohlídky byly na světě. Nejprve v rámci dne otevřených dveří památek a potom už samostatně. Kuriózní nebyla asi žádná, vždycky jsem se setkala s lidmi, které historie zajímala, a tudíž to pro mne bylo příjemné setkání. Přesto vzpomínám na dvě prohlídky. V roce 2011 jsem pořádala tematické prohlídky Po stopách krále Matyáše a na poslední z nich přišlo přes sto zájemců. Na takový počet jsem nebyla připravená, měla jsem k dispozici jen jednoduché zařízení reproduktor , jehož výkon byl ale nedostačující. Propadla jsem panice, že budou posluchači zklamaní, protože mne neuslyší, snažila jsem se téměř křičet, když vtom se před mými ústy objevil mikrofon a pořádný reproduktor. Jeden z účastníků nelenil, zaběhl pro něj a celou dobu mi ho nosil. Dodnes na něj s vděkem vzpomínám. I druhá vzpomínka se váže k neočekávanému počtu účastníků. Vloni jsem poprvé uskutečnila noční prohlídku Tajuplné Hradiště a přišlo na ni 270 zájemců. Tam už ale záchrany nebylo podzemí a refektář františkánského kláštera pojmou jen asi 50 osob, takže jsem výklad pětkrát po skupinách opakovala a ostatní museli čekat venku, což mne mrzelo. Letos jsem tedy raději naplánovala čtyři prohlídky a nakonec, pro velký zájem, přidala ještě jednu. Úplně na závěr: roztomilé jsou prohlídky města s malými dětmi, mají spoustu úžasných otázek, všechno je zajímá. Sice těm z mateřských škol musím historii vyprávět tak trošku jako pohádku, ale snad to není na škodu…

Když zrovna nepracujete, co je vaše oblíbená činnost? Jaké máte další koníčky kromě historie?

Momentálně je mým největším koníčkem moje tříletá vnučka žijící v Praze. Téměř každé pondělí ji jezdím hlídat a ohromně si to užívám. Ráda čtu považuji se za nadšeného čtenáře, se stejným nadšením (pozor, neplést s umem!) hraju tenis a jezdím na kole. No a posledních deset let je mým koníčkem také muzejní spolek, pro jehož členy se snažíme s dalšími členy předsednictva vymýšlet a realizovat co nejvíce zajímavých akcí.

Vy jako aktivní člověk určitě nezahálíte a už teď se rodí další projekty či knihy. Co plánujete v blízké budoucnosti?

Už jsem se zmínila, že letos dokončím volný cyklus o historii a památkách města na DVD. Své předsevzetí napsat knihu o významných stavitelích a architektech Uherského Hradiště jsem zatím nenaplnila, sice na ní pomalu pracuji, ale zaměstnává mne řada dalších úkolů. Tak třeba v důchodě…

Kdybyste mohla mávnout kouzelným proutkem a změnit v Uherském Hradišti jednu jedinou věc, která by to byla?

Trápí mne, že i když se v Hradišti stále stavějí byty, mnoho mladých lidé na ně většinou nemá peníze. Líbilo by se mi, kdyby se i u nás realizovaly podobné projekty jako ve světě, které mladým umožňují dosáhnout na bydlení bez toho, aby se na dlouhou dobu zadlužili oni či jejich rodiče. Takže, sem s tím proutkem…