„Přema tehdy hrál na akordeon a řekl, že se naučí na basu, já jsem byl čerstvým absolventem hradišťské ZUŠ, oboru housle," vzpomíná Vítězslav Preclík. Po půl roce od tohoto nápadu měli první vystoupení, doprovázeli jsme dětský folklorní soubor Děcka z Buchlovic na folklorním festivalu Štěpy ve Veselí nad Moravou. Začátky byly těžké kvůli zkoušení, protože každý člen byl jinde na škole a mnoho mimo region. „Zkoušek nebylo moc, vše se začalo zintenzivňovat s příchodem dalších muzikantů, v současnosti je nás devět," prozrazuje buchlovický primáš.

Cimbálová muzika primárně doprovází všechny složky folklorního studia, ale za dobu své existence spolupracovala s jinými tělesy, například hraje s dětským souborem Dolinečka III ze Starého Města. „Velkou průpravou pro nás bylo doprovázení souboru Ždáničan. Oni mají svůj hudební region – skočné a kyjovské. Bylo to úplně něco jiného, než jsme hráli do té doby. Vystupovali jsme s nimi dva roky," prozrazuje třiatřicetiletý houslista. Za deset let, kdy v muzice hraje, ho několikrát napadlo, že je toho už moc, nikdy ale muziku neopustil.

„Je těžké opustit to, cením si toho, co jsme za těch deset let dokázali. Nechce se mi to lámat přes koleno," říká primáš. I když přiznává, že s přechodem do pracovního života většiny členů je vše ještě náročnější. Zkouší v pátek od pěti do devíti, do deseti večer a o víkendech zpravidla hrají.

Vítězslav Preclík sice ví, že muzice obětoval spoustu volného času, ale nelituje toho. „Dalo mi to hodně zkušeností, seznámil jsem se se spoustou úžasných lidí," uzavírá houslista, který hraje od 4. třídy základní školy.