VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Primář neurologického oddělení: Mozková příhoda se u třetiny pacientů opakuje

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ - Obyvatelé Slovácka se stejně jako zbytek země potýkají ve stále větší míře s výskytem cévních mozkových příhod. Uherskohradišťská nemocnice na tuto alarmující situaci zareagovala vyhlášením roku 2016 coby Rokem mozku.

2.4.2016
SDÍLEJ:

Primářem neurologického centra Uherskohradišťské nemocnice je Petr Procházka. Foto: DENÍK/Jiří Kordovaník

MUDr. Petr Procházka je primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice

Nakolik je mozková příhoda závažným problémem dnešní doby a jakým způsobem je možné jí předcházet, vylíčil v rozhovoru pro Slovácký deník primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Petr Procházka.

Vaše nemocnice zasvětila mozku celý letošní rok. Je tato problematika opravdu tak závažná?

Můžu říci, že opravdu je. Mozkových příhod totiž v naší společnosti stále přibývá a to každým rokem zhruba o 1,5 procenta. V celé republice se za rok stane odhadem 35 tisíc mozkových příhod, z toho asi třetina postižených umírá. Další třetina z nich má nějaké formy vážnějšího postižení a pouze poslední třetina pacientů se může bez problémů vrátit třeba i ke své původní profesi. Navíc se dá očekávat, že jak naše populace stárne, pacientů bude čím dál tím více. Musíme si také uvědomit, že mozková příhoda je u nás druhou až třetí nejčastější příčinou úmrtí. Mimo to je to také vůbec nejčastější příčinou invalidity u dospělých. Za tou tedy nestojí žádné úrazy či nějaké vývojové vady, ale právě cévní mozkové příhody. Ty jsou navíc o to zákeřnější, že útočí zcela náhle, velmi často je to otázka pouhé minuty. V neposlední řadě je to pak také obrovský dopad na postiženého a na celou jeho rodinu. Ze zcela zdravého člověka se totiž najednou stane trvale ležící pacient, který je závislý na pomoci svého okolí. To je samozřejmě značný zásah do fungování celé široké rodiny.

Jaká jsou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou největší úskalí?

Tím zřejmě nejzásadnějším je boj s časem. Je zapotřebí zmínit, že my lékaři máme k dispozici opravdu jen pár hodin na to, abychom mohli ovlivnit následky této zdravotní komplikace. Takzvané terapeutické okno trvá 4,5 hodiny od prvních příznaků. Jen po tuto dobu můžeme ovlivnit vzniklou cévní sraženinu pomocí takzvané trombolýzy. Těm postiženým, kterým je procedura poskytnuta, se minimálně o 60 procent zvyšuje naděje, že odejdou z nemocnice s dobrým nálezem. Jakmile pacient přichází třeba po osmi hodinách, bývá to bohužel ztracený případ. Možná ne ve smyslu života toho pacienta, ale určitě ve smyslu ovlivnění jeho následků. I takový pacient bude samozřejmě uložen na lůžko jednotky intenzivní péče a bude mít k dispozici veškerou péči, jako je například sledování vitálních funkcí, řešení komplikací třeba v souvislosti s vysokým tlakem či krevním cukrem, nicméně už to není samotné ovlivnění následků infarktu. Trombolýza je v tomto případě bohužel už neúčinná.

Jaké jsou vůbec příznaky mozkové příhody?

To záleží od míry postižení. Většinou to bývá porucha řeči, hybnosti nebo citlivosti. Postižený najednou má asymetrii v obličeji, začne špatně mluvit, nerozumíme mu, hovoří jako by byl zmatený. V případě oslabení hybnosti či citlivosti pak spočívá v tom, že pacient najednou třeba necítí ruku, nohu či rovnou celou polovinu těla. Tady existuje takový jednoduchý laický test. Necháme postiženého předpažit obě ruce a když vidíme, že mu jedna ruka padá dolů, víme že je problém.

Zmíněná trombolýza je tak účinným lékem pro každého pacienta?

Bohužel ne každý pacient se pro ni hodí. Lidé mají například různé nemoci a užívají různé léky. Ty mohou tuto léčbu vylučovat. Trombolýza se snaží vlastně naředit pacientovu krev. Jestliže však pacient už před tím nějaké léky na ředění krve užíval, trombolýzu u něj už není možné provést. Stejně tak pokud má někdo zvýšené riziko krvácení, hrozí mu při trombolýze že někde začne krvácet. To může být případ třeba lidí s aktivními žaludečními vředy. V jejich případě by mohlo začít krvácení třeba do střev.

Jaké faktory vůbec stojí za vznikem mozkové příhody? Je to pouze vysoký věk v souvislosti se stárnutím populace?

Není. I když ten hraje také určitou roli. V tomto případě hrají velkou úlohu i další rizikové faktory aterosklerózy, tedy kornatění tepen, což je v dnešní době prakticky civilizační choroba. Mimo samotný věk je to také vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a krevního cukru, kouření, nadváha či nejrůznější onemocnění srdce. Tohle všechno jsou významné spouštěče také mozkových příhod. Ty jsou vlastně jedním z projevů aterosklerózy. Tím jak žijeme, jestli kouříme či máme nadváhu, sami ovlivňujeme své předpoklady pro mozkovou příhodu. A jelikož naše země stárne a výskyt těchto faktorů je u nás obecně vysoký, bude bohužel přibývat také mozkových příhod. Už v současnosti jsme z hlediska výskytu infarktů myokardu a cévních mozkových příhod na čelních příčkách v Evropě.

To zní skoro až beznadějně. Jak tedy můžeme ovlivnit tyto své předpoklady a vyhnout se riziku mozkové příhody?

Pomoc je poměrně jednoduchá a jsou to víceméně rady, které platí třeba i pro prevenci infarktů srdce. Za ucpáním cévy v srdci či v mozku totiž stojí podobné příčiny. Radou tedy je především se vyhýbat zmíněným rizikovým faktorům. Tedy mít zdravý životní styl, redukovat kouření, nadváhu, hlídat si krevní tlak, krevní cukr a cholesterol, například i pravidelnými lékařskými kontrolami. A samozřejmě je vhodné sportovat. To platí i pro lidi vyššího věku. Je vcelku jedno, jaký ten pohyb bude, jestli to bude jízda na kole či plavání. Měla by to být ovšem alespoň střední fyzická zátěž a ta činnost by měla být pravidelná. Určitě alespoň třikrát týdně zhruba po půlhodině. Nejvhodnější je venkovní aktivita, tedy běh, ostřejší chůze či zmíněné plavání.

Cévní mozkovou příhodu měli už mí předci. Znamená to, že bych mohl být ohroženější i já?

U mozkové příhody jsou genetické předpoklady spíš extrémně vzácné. Většinou bývají spojeny hlavně s genetickými onemocněními cév či srážlivosti krve. Jinak opravdu v 99 procentech je to spíš o našem životním stylu.

Která skupina obyvatelstva je mozkovou příhodou postižena nejvíce?

Jak jsem již zmínil, počty těch případů rostou s věkem, s tím jak narůstají také zmíněné rizikové faktory. Objevují se pak navíc i další nemoci, například cév. Nicméně existují mírné rozdíly u mužů a žen. Zatímco muži jsou nejvíce ohroženi kolem 65 let a pak to trochu klesá, u žen případy naopak nejvíc narůstají po 70 letech života. To bývá dáváno do souvislosti především s jejich delší délkou života.

Mladší lidé, než jsou zmíněné věkové kategorie, tedy mohou být prozatím v klidu?

Bohužel ani to ne. Je totiž znatelný posun do nižších věkových hladin a opět to souvisí s tím nezdravým životním stylem, stresem či sedavým zaměstnáním. Máme i mezi mladými více diabetiků, nadváhy, sedavých zaměstnání. Spousta manažerů si například v 35 letech léčí vysoký tlak. To jsou pak ty rizikové faktory, které se objevují u stále mladších lidí. Nicméně pokud je pacient mladý, je to přece jen pro nás důvod k tomu, hledat u něj i vzácnější příčiny mozkové příhody. Ta může u něj vzejít třeba od vrozené vývojové vady srdce. V srdci se v takovém případě může vytvořit krevní sraženina, která doputuje až do mozku. Mohou to být ale i vrozené vady srážlivosti krve, které mozkovou příhodu způsobí i přes to, že jinak ten člověk nemá žádné výše zmíněné rizikové faktory. Platí tedy, že čím mladší pacient se k nám dostane, tím podrobnější vyšetření by měl projít.

Přece jen, když se budeme snažit být maximálně opatrní a pozorní, dá se s předstihem třeba týdne poznat, že se mozková příhoda u někoho blíží?

Tady musíme rozlišovat akutní mozkovou příhodu, která udeří zcela nenadále a takzvanou přechodnou mozkovou příhodu, u které můžeme jisté příznaky vypozorovat. Je to vlastně přechodné nedokrvení mozku, které se projeví poruchou řeči, hybnosti, nebo citlivosti, které zase ale odezní. Může trvat deset minut, ale třeba i jen pouhou minutu. Rozhodně však není radno takový moment podcenit. Už to totiž značí, že existuje nějaký problém s prokrvením mozku. Tělo si sice v tomto případě dokázalo s touto událostí poradit, nicméně rozhodně doporučuji vyšetření. Příště totiž tato komplikace už může udeřit v plné síle.

Když už někoho mozková příhoda postihne a jsme v jeho blízkosti, jak bychom měli reagovat?

Záleží, jak rozsáhlá ta mozková příhoda vůbec je. U někoho se může projevit jen slabší rukou či nohou, ale jinak je dotyčný v pořádku a třeba i komunikuje. Jiný pak může upadat do bezvědomí, selhává mu srdce a klesá mu tlak. V takovém případě je samozřejmě nutné zahájit resuscitaci a uchovat samotný život. V obou případech je ale nezbytné ihned volat záchrannou službu. V případě podezření na lehčí průběh mozkové příhody je rozhodně chybou mířit k obvodnímu lékaři a tam sedět v čekárně než na vás přijde řada. Opět zde připomínám onen časový limit 4,5 hodiny. Zasahující zdravotníci se navíc musí o pacientovi dozvědět co nejvíce informací, tedy s čím se léčí, jaké bere léky. Takové informace by si proto okolí postiženého mělo co nejdříve zjistit. A taky je pro nás důležitý přesný čas oněch prvních příznaků. Asi nejhorší variantou pro nás je, pokud nám o postiženém řeknou, že má slabou ruku, ale neví jak dlouho, neví s čím se léčí ani jaké bere léky. My pak zbytečně ztrácíme čas obvoláváním obvodních lékařů a zjišťováním informací, abychom ověřili, jestli můžeme podat trombolýzu či ne. Ideální je pro nás pacient s dokonalou anamnézou, tedy se všemi informacemi k dispozici.

Předpokládám, že to je velmi individuální, nicméně dá se odhadnout jak dlouho trvá, než se takový pacient vrací zpět ke své rodině?

V tomto případě samozřejmě záleží na tíži té mozkové příhody. Lehčí případy třeba s postiženou rukou či s horším vyjadřováním u nás stráví nějakých sedm osm dní. U těžších případů mohou nastat navíc infekční komplikace, záněty plic či močových cest. Řadu jiných nemocí si sebou pacienti také přináší. V takové situaci může hospitalizace trvat třeba i dva či tři týdny. U velmi těžkých mozkových příhod ale není výjimkou ani hospitalizace v délce několika měsíců.

Jak vypadá péče o takového pacienta po léčbě?

První den se u něj léčí komplikace a jeho stav se stabilizuje. Nejdříve po 24 hodinách pak zahajujeme rehabilitaci, jejíž rozsah opět závisí na stavu toho pacienta. Někdo je schopen větší spolupráce a větší zátěže, jiný je třeba zcela ochrnutý a ten postup je pak složitější a pomalejší. Takový člověk se třeba učí znovu sedět či si postupně stoupat. Pak může následovat třeba léčba lázeňská, na kterou máme nárok do dvou let po mozkové příhodě. Ale je to samozřejmě různé. My především pomáháme pacientům zvládnout ten počáteční nejhorší stav.

INFORMOVALI JSME Mrtvice kosí obyvatele Slovácka, hradišťská nemocnice s ní zahájila tvrdý boj

Pacient se poté vrací domů. Je nějak vhodné poučit jeho rodinu o tom, jak k němu přistupovat?

Určitě ano, protože podle stupně postižení také každý pacient potřebuje různou úroveň pomoci. Někomu jen občas pomůžete nachystat jídlo či zapnout knoflíky, u ležících případů, o které se rodina rozhodne doma starat, musíte zajišťovat příjem potravy či základní hygienu. Příbuzným proto vysvětlujeme, jak takové úlohy zvládat, navíc mají možnost si to u nás nacvičit.

Zdá se mi, že o problematice cévních mozkových příhod slyším stále častěji až v poslední době. Je ta záležitost v současné době nějak aktuálnější?

Ta problematika byla závažná vždy. Mozková příhoda nicméně byla dlouho brána jako stav, se kterým se toho moc nedá dělat. Bylo to víceméně vnímáno stylem, že ten postižený člověk prostě buď přežije či nepřežije, ochrne či neochrne… Panovala představa, že to léčbou prakticky nijak nelze ovlivnit. Když je něco takto nepopulárního a nedá se to léčit, je to pak také na pomezí zájmu.

V současné době je to tedy jinak?

Já myslím, že určitě. Doba totiž v posledních letech strašně pokročila. Objevily se nové léky, nové postupy a z mozkové příhody se stává něco, co už není tak beznadějná situace. Naopak už s tím umíme něco dělat. Je to sice stále oblast, ve které jsou u řady případů možnosti léčby pořád ještě omezené, nicméně ta problematika už není tak beznadějná jako dříve.

Jakými prostředky k tedy v současnosti lékaři bojují s mozkovými příhodami?

Do léčby se zavedla právě zmíněná trombolýza. Je to vlastně podání jednoduché infuze léků, které mají za úkol rozpustit cévní sraženinu, tím i zprůchodnit tepnu a vlastně tak zachránit mozek. Právě tahle možnost dříve k dispozici nebyla a tento faktor ovlivňoval celou řadu podobných případů. Pak je to také mechanická trombektomie. To je zase způsob léčby v případě, kdy se sraženinu nepodaří odstranit prostřednictvím infuze. Je to laicky řečeno obdoba toho, kdy kardiologové zavedou k srdci zavaděč až k samotnému cévnímu uzávěru, aby sraženinu odstranili. Nicméně tento zásah je špatně dostupný a dělají jej opravdu jen velká pracoviště, na která se bohužel ne každý pacient dostane včas. Ale právě tohle jsou ty postupy, které nám dávají šanci, že mozková příhoda dnes už není tak beznadějnou událostí v našem životě. Zásadně zvyšují šanci na úspěšný návrat do běžného života.

Pokud mozkovou příhodu se štěstím zdárně překonáme, máme vyhráno?

Bohužel ne zcela. Mozkové příhody se totiž velmi často opakují. Pokud už člověk má to štěstí a takovou událost přežije, je u něj zhruba třetinová pravděpodobnost, že se do deseti let s touto komplikací setká znovu. Proto je velmi nutné u každého jedince zjistit její příčiny, zaléčit je a udělat vše pro to, aby se už pokud možno neopakovala. Příště totiž už nemusíme mít tolik štěstí.

Jak je na tom v souvislosti s léčbou mozkových příhod naše země z celosvětového hlediska.

Česká republika za posledních čtyři pět let udělala v této souvislosti značný pokrok. Vytvořila se nová síť iktových center, což jsou pracoviště, která koncentrují tu nejlepší péči, která má být u mozkových příhod poskytnuta. Zároveň byla učiněna opatření, aby se takový pacient dostal opravdu do zařízení, která jsou k takové léčbě uzpůsobena a nestalo se, že by putoval od nemocnice k nemocnici. Jsou také rozdělena území v rámci působnosti záchranné služby a nemocnic, a to i napříč kraji či okresy. I pacient, kterého postihne mozková příhoda například na Veselsku či ve Strážnici, velmi pravděpodobně skončí u nás, protože to má právě k nám nejblíže. V Uherském Hradišti je iktové centrum od roku 2012, čímž jsme se stali součástí sítě pracovišť, které poskytují specializovanou péči o pacienty s mozkovou příhodou. V České republice tak sledujeme s určitým zpožděním vývoj, jaký panoval před patnácti lety v souvislosti s infarktem myokardu. Nicméně i tak je zapotřebí říci, že z hlediska léčby a poskytování péče pacientům, patří naše země v současnosti ke světové špičce.

Primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Petr Procházka (37 let) absolvoval lékařskou fakultu v Brně, neurologii se věnuje od roku 2002. V minulosti pracoval v několika nemocnicích, naposledy v iktovém centru Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Primariát neurologického oddělení v Uherském Hradišti převzal v roce 2015. Je ženatý, má dvě děti. Mezi jeho zájmy patří fotbal, stolní tenis, posilovna či turistika. 

Autor: Jiří Kordovaník

2.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Administrativa - Administrativa Sekretářka, sekretář 22 000 Kč Sekretáři (všeobecní) pracovník/pracovnice zákaznického servisu. Požadované vzdělání: úsv. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 22000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: e-mailová, telefonická a osobní komunikace se zákazníky a pracovníky firmy, vyřizování faktur, reklamací, koordinace dodávek a objednávek, zajištětní logistiky dodávek, zavádění nových smluv a kontaktů, administrativní úkony, podpora obchod. oddělení a vedení firmy, dohled nad dodržováním termínů, komunikativní znalost AJ nebo NJ výhodou, příspěvek na stravování, home office, sick days, dovolená navíc, pouze životopis na e-mail. Pracoviště: Hti cz spol. s.r.o., Protzkarova, č.p. 51, 686 01 Uherské Hradiště 1. Informace: Erik Butor, . Obchod - Obchod Obchodní referent 25 000 Kč Obchodní referenti EXPORT MANAGER/KA. Požadované vzdělání: úsv. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Řízení a koordinace prodejní činnosti v přiděleném zahraničním regionu. Znalost německého jazyka, uživatelská znalost MS Office, ŘP sk. "B", samostatnost, cílevědomost, spolehlivost, časová flexibilia. Rozmanitá práce ve stabilním zázemí společnosti, zajímavé fin. ohodnocení, možnost dalšího kariérního růstu a osobního rozvoje, firemní benefity (oběd v hodnotě 112Kč/den, k dispozici nápojový automat), profesionální a přátelské pracovní zázemí, nástup ihned popř. dohodou. Kontakt telefonicky či e-mailem.. Pracoviště: Niveko s.r.o. - ub, Nivnická, č.p. 2716, 688 01 Uherský Brod 1. Informace: Tamara Šmídová, +420 730 898 602. Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 19 000 Kč Chovatelé ostatních hospodářských zvířat (kromě drůbeže) chovatel/ka hospodářských zvířat. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: chov, inseminace a vedení porodů u prasat, penzijní připojištění, obědy, příspěvek na dětskou rekreaci, osobní kontakt možný po telef. domluvě. Pracoviště: Zod poolšaví - farma kunovice, Nový dvůr, č.p. 1352, 686 04 Kunovice. Informace: Michaela Barboříková, +420 736 510 721. Výroba - Výroba Nástrojař 20 000 Kč Nástrojaři. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Nabízíme veškerá potřebná školení, zázemí stabilní velké spol., různé fir. benefity, osobní kontakt možný - nutná předchozí telef. dohoda.. Pracoviště: Kovovýroba hoffmann, s.r.o., Dědina, č.p. 959, 687 22 Ostrožská Nová Ves. Informace: Dagmar Bachanová, +420 572 420 612.

Stanislav Blaha
3

ON-LINE rozhovor se Stanislavem Blahou

V ulicích Jalubí i před radnicí pěli šohaji a děvčice slovácké písničky a tancovali.
13

Jalubské hody s právem ukázaly pestrost krojů i jinou parádu

Řádění vichřice na Tachovsku a vstupenky na královský Real: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 24. září 2018.

Muzeum v Bystřici pod Lopeníkem se stalo Lidovou stavbou roku 2018

Lidovou stavbou roku 2018 ve Zlínském kraji vyhlásili v pátek 21. září Dům č. p. 77 včetně stodoly, sloužící jako obecní muzeum v Bystřici pod Lopeníkem.

Plavání s policejními želízky a vrhání slaměného balíku v sukni: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 22. až 23. září 2018.

Stoper Slovácka Krejčí: Zápas v Boleslavi pro nás skončil ostudou

Ostuda, průšvih. Přesně pojmenoval pět branek ve vlastní síti zkušený stoper Slovácka Jiří Krejčí. Debakl v Mladé Boleslavi prodloužil nepříjemnou šňůru svěřenců trenéra Korduly. Nula bodů, čtrnáct inkasovaných branek a tři vstřelené.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT