Polovinu z něj odkázal tento bezdětný mecenáš příbuzným a druhou polovinu městu Uherský Brod.

Georg Donnebaum se v rodokmenu prozatím dopátral do roku 1817, kdy se narodil Moses Samuel Schweiger, tedy otec pozdějšího dobrodince Aloise a dalších šesti dětí, mezi nimiž byla i Georgova babička Bertha, později vdaná do Vídně za Leopolda Donnebauma.

"Babička měla čtyři děti, a když byl mému tatínkovi rok, děda Leopold zemřel. Babička se tedy roku 1913 vrátila do Uherského Brodu ke svým rodičům. Později si tam za první splátku z nadace, kterou založil její bratr, v židovské čtvrti koupila krásný poschoďový dům. Naposledy žila u příbuzných v Brně. V roce 1943 zahynula, jako mnoho dalších členů našeho příbuzenstva, v Terezíně," přibližuje Georg Donnebaum historii rodiny, jež je dnes rozvětvená po celém světě.

Georg Donnebaum se přitom narodil v roce 1950 v Bratislavě. Na Slovensko totiž utekli a za války se tam skrývali jeho rodiče. „V Uherském Brodě jsem byl poprvé v roce 1956 se svým otcem a strejdou, který tehdy žil v jižní Americe. Setkali jsme se zde s několika židy a zapamatoval jsem si i některá místa – náměstí, tu ulici, co vede směrem dolů, vybavím si matně i ulici, v níž bydlela moje babička Berta a pak pamětní desku ze židovské kaple," popisuje své vzpomínky Georg Donnebaum.

Ten utekl z Československa v roce 1968 a se svou paní pocházející z Izraele, žije trvale v zahraničí. Při říjnové procházce Uherským Brodem pak vypráví neuvěřitelné příběhy své rodiny, jež by vydaly na malý román. Cestou nevynechá ani prohlídku praprastrýcovy Schwaigerovy vily, o které dosud neměl tušení. Zastaví se rovněž v židovské kapli a na sousedícím hřbitově, kde spočívají jeho předkové. Na každý náhrobní kámen patřící některému z členů rodiny pak manželé Donnebaumovi po starém židovském zvyku pokládají kamínek, jako vzpomínku na zemřelého. Poté dává Georgie Donnebaum nahlédnout svým uherskobrodským hostitelům do zakládajících listin nadace Aloise Schweigera.

„Musel to být velmi sociálně smýšlející člověk. Peníze, které nadace spravovala, byly určeny krajanům a příbuzným. Zajímavé je, že z peněz, které věnoval Brodu, měla polovina připadnout židům a polovina katolíkům. Nedělal mezi nimi rozdíly," zdůrazňuje praprasynovec zakladatele nadace. Její tučné konto však čekal jiný osud, než mu naplánoval Alois Schweiger. Zmizelo za druhé světové války. Pokud by se jej někdy podařilo najít, stal by se prý Uherský Brod nejbohatším městem v republice. „Jak se můžete dočíst v zakládací listině nadace mého praprastrýce, jedná se skutečně o hodně peněz. My jsme při pátrání zjistili, že konto nějaký nacista, který byl posléze odsouzen v Norimberském procesu, převedl do jedné banky a ta poté také zmizela. Další hledání už jsme vzdali. Ale pořád je tu ještě naděje, že se jednou objeví.," dodává na závěr Georg Donnebaum.

Autor: Markéta Švehlíková