Třicítka sboristů se z něj vrátila v neděli. Do dánského městečka Hillerød se vydali na základě pozvání tamního sboru Frederiksborg Kammerkor, který před dvěma lety hostili na Slovácku.

„Člen sboru René Kamrla se sborem navázal před třemi lety kontakt a před dvěma lety je pozval k nám na Slovácko. Dánové si s námi zazpívali v Uherském Hradišti a vystoupili i v Kroměříži, v Polešovicích a představili se i při mši na Velehradě. Vzali jsme je také na hody do Jalubí, aby viděli, jaké jsou u nás tradice,“ prozradil člen Svatopluku Jiří Hadaš. Nyní proto na oplátku pozvali dánští sboristé Svatopluk do své domoviny.

Zpěváci ze slovácké metropole v Dánsku absolvovali dva společné koncerty ve Frederiksborg Slotskirke Hillerød a v Engholmkirken Allerød. „Frederiksborg Kammerkor na koncertě představili skladby dánských autorů. Jejich skladby jsou klidnější, což koresponduje s tamním pohodovým životním stylem,“ vysvětlila Lucie Adamcová.

Větší prostor při koncertu dostal Svatopluk. Dánskému publiku předvedl záběr celého svého repertoáru. Představil průřez českou tvorbou: J. Zach, A. Dvořák, Z. Lukáš, toto doplnil ruskou ortodoxní hudbou, která se prý posluchačům velmi líbila, a celý koncert uzavřeli efektní 1. částí z Magnificat současného anglického skladatele J. Ruttera.

„Spolu s dánským sborem jsme předvedli dvě části z Messe solennelle od Ch. Gounoda a Locus iste od A. Brucknera. Naše vystoupení bylo publikem velmi kladně přijato a oceněno dlouhotrvajícím potleskem,“ dodala Adamcová, která oba sbory na koncertě doprovázela na klavír.

Volné chvíle věnovali pěvci ze Slovácka k poznávání tamní přírody a památek.

Samé cyklostezky a čistota měst

Úterý využili každý po svém, a to především procházkami po okolí. „Velice nás překvapila nádherná příroda, všude mají zeleň a velký pořádek. Místo, kde jsme bydleli, bylo jako stvořené pro dětské školy v přírodě,“ poznamenal nadšeně Hadaš, který nezapřel svou profesi učitele na základní škole.
Kromě památek sboristé narazili na všudypřítomná kola a cyklisty. Dánské město prý disponovalo velkým množstvím cyklostezek a většina obyvatel tam místo aut používá kola. „Parkoviště, jaká u nás známe od supermarketů přeplněná auty, tam měli pro změnu zaplněná zase bicykly,“ vysvětlil Hadaš.
Jediným nedostatkem pro obyvatele regionu klobásek a zabijaček byl způsob stravování. Snídaně dostávali formou švédských stolů, místo oběda většinou nafasovali studené sendviče a večeři jim vlastnoručně připravoval sbor, který je do Dánska pozval.

K jídlu stále losos a zelenina

„Naši hostitelé se nám snažili nabídnout jejich typické pokrmy. Nejčastěji jsme proto večeřeli lososa, kterého nám podávali například zapečeného se zeleninou. Jedli jsme také hodně zeleninových salátů, různé druhy sýrů, ale také například brambory s cibulí a hráškem nebo podušenou mrkev s pažitkou ve sladkokyselém nálevu, což je jídlo, které asi nikoho na Slovácku nenapadne připravit,“ přiznala se Zuzana Nedorostková. Národním pokrmem prý Dánové označovali kusy ryby nakrájené na kostičky ve speciálním nálevu.

Další den Svatopluk využil k návštěvě Kodaně. Sboristé mířili především na prohlídku památek, ale také do zábavního parku. V zámcích a hradech je překvapila poněkud chudá výzdoba a v kostelech naopak obrovské varhany.

„Naším cílem ve většině chrámů bylo vyzkoušet jejich akustiku. A to se nám ve většině případů také povedlo. Provozovatelé památek nám to povolili. Chtěli jsme si zazpívat dvě nebo tři písničky, ale pokud tam zrovna byli i další návštěvníci, zpívali jsme jich i osm. Naše zkouška se jim líbila a považovali ji za vystoupení,“ pousmál se Hadaš.

Kromě vlastního programu měli členové Svatopluku naplánovanou také návštěvu pobřeží a společnou party s dánskými sboristy. „Přesto, že naši hostitelé byli minimálně o generaci starší, bavili jsme se s nimi výborně.“

Všudypřítomné svíčky

„Stejně jako v restauracích, tak i na zahradní slavnosti měli všude svíčky. A to nejen večer, ale klidně ráno při snídani a celé dopoledne. To nás opravdu dost překvapilo,“ doplnila Nedorostková.

Party využili obě strany k poznání se navzájem. A jak jinak než pomocí hudby. Zatímco členové Svatopluku se učili zpívat dánské písničky, návštěva ze Slovácka si od Dánů poslechla skladbu V Hodoníně, za vojáčka, což je i rozesmálo.

„Navzájem jsme si zazpívali i naše národní hymny. A aby toho nebylo málo, zkoušeli jsme je naučit i písničku Jarka Nohavici Kozel a ptačí tanec, kteří mnozí z nás možná ještě tančí i na diskotékách,“ zasmál se Hadaš.

Typické víno z Dánska sboristé neochutnali. Hostitelé jim totiž vždy připravili koupené víno ze supermarketů. Měli však možnost ochutnat pivo, které vyráběl jeden z členů dánského sboru. Typickým nápojem Dánů je prý kmínovice a aquavit, což je kořalka vyrobená z bramborové nati a kmínu.
Rčení, že pije jako Dán, si Svatopluk nepotvrdil. „Spíše jsme je učili pít my. Pověra prý vznikla tak, že dříve zavírali vojáky na osm týdnů do sklepení. K pití jim nedávali vodu, aby neonemocněli, ale jenom pivo. Dochovalo se, že údajně někteří vypili i dvacet čtyři litrů za den,“ převyprávěl historku Hadaš.