Nyní vyučuje děti v uherskohradišťské Slovácké základní umělecké škole. Řeč je o šestatřicetileté Jarmile Krystoňové z Brna.

Vyučovala jste na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, nyní působíte i v Uherském Hradišti. Nestýská se vám trochu po Brně?

Na JAMU jsem učila sedm let. Moc ráda na tu dobu vzpomínám. Bylo to často i docela zábavné. Třeba když jsem nějakému studentovi chtěla opravit držení paží, musela jsem ho nejprve požádat, aby si dřepnul, protože bych na něj jinak nedosáhla. Měřím 158 cm a student měřil 185 cm.

Co přesně učíte děti v Uherském Hradišti?

V Hradišti učím pohybovou výchovu děti od čtyř do třinácti let. Týká se základů správného držení těla, rytmického cítění, základní gymnastické průpravy a kroků lidového tance.Ty starší děti už se během uplynulého roku seznámily také s baletní průpravou a zvládly ji velmi dobře. Jsou pozorné, talentované a plné elánu stejně jako ty nejmladší. Snad jim vydrží i nadále.

Tancovala jste i baletní sóla, jaká byla vaše nejoblíbenější role?

Měla jsem ráda mušku Berušku v baletu Broučci, protože mám ráda pohádky a děti, které jsou nejvděčnějšími diváky. K mé oblíbené roli patřila také Valencie v baletu Veselá vdova, která mi byla velmi blízká.

Chtěla jste být baletkou už od dětství? Odkdy to byl váš sen?

Přišlo to samo. Nejprve jsem navštěvovala baletní školu Iva Váni Psoty, potom jsem nějakým zázrakem byla přijata na Taneční konzervatoř v Brně a najednou jsem byla členkou Národního divadla.

Kterého z vašich ocenění si nejvíce vážíte?

Vážím si každého ocenění. Jen jsem měla vždy pocit, že se spletli a že mi nepatří…

Vystupovala jste i v zahraničí. Odkud máte nejhezčí zážitky?

Hostovali jsme se souborem v evropských státech, jako bylo Španělsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Holandsko, Lucembursko, Belgie, Švýcarsko, Monaco. Tancovala jsem také v Japonsku a v Americe v Santa Fé. To byl velký zážitek, ale nejoblíbenější zemí zůstává Španělsko. Turné se většinou konalo uprostřed jara, kdy tam bylo krásně teploučko, všechno kvetlo a Španělé byli vždy skvělé publikum. Bylo to i docela náročné tančit na šikmých plochách, které má téměř každé španělské divadlo. To byl adrenalin, ale pak ta úleva, když jste přežili. Na turné ve Španělsku jsem byla sedmkrát. S balety Labutí jezero, Romeo a Julie, Copellia, Pařížské radosti, Marná opatrnost, Giselle, Veselá vdova, Ples kadetů a Slovanské tance.

Je váš manžel také z oboru? Přinesla vám kariéra lásku?

Manžel hraje na housle ve vojenském uměleckém souboru Ondráš. Seznámil nás můj student, jeho kamarád z JAMU. Tanec mi tedy přinesl i lásku.