Vystoupení ostravských dinosaurů z let osmdesátých, kapely Citron, i současného rockového nestora Aleše Brichty měla pevně dohodnutou délku – minimálně padesát minut. Za tu každý ze zmiňovaných hudebních subjektů inkasoval bezmála padesát tisíc korun.

Citroni ale vše pojali, jak se říká, po svém, mezi stovku natěšených fandů poslali pouze několik málo svých skladeb a po 25 minutách se odpoklonkovali z placu. Navíc Radim Pařízek nelenil a ze Salaše odjel bez kapely a vysvětlení okamžitě po koncertu.

Naproti tomu Aleš Brichta se svým bandem nenechal na pódiu viset ani pavučinku a do chřibských lesů rockově hřímal celou hodinu a půl – téměř dvakrát tak dlouho, jak zněla domluva. Opět se tedy potvrdilo, že skutečnou úroveň a míru profesionality „mediálně profláknutějších“ účinkujících ukážou právě vystoupení na menších a nepříliš velkolepých open air festivalech. V případě Citronů jsem však nabyl dojmu, že jsou nejen ukázkovým příkladem neprofesionálních primadon, ale také vrcholně nestydatými a nespolehlivými obchodními partnery. Z toho plyne jediné, citron už asi napořád patří spíš pouze do čaje než na pódium.

Související článek:

Citron: za 25 minut vzali desetitisíce

 

Chcete reagovat na uvedený článek? Pište nám e-mailem na adresu: pavel.bohun@denik.cz