Tanečnice, sběratelka, organizátorka, lektorka, autorka pořadů, fotografka – a jistě bychom ještě další formy vztahu k folkloru našli. Narodila se v roce 1943 v Kvítkovicích, maturovala na Střední průmyslové škole strojnické Uherské Hradiště, na housle se učila hrát v LŠU tamtéž, při zaměstnání pak absolvovala v letech 1983 až 1985 pomaturitní studium oboru choreografie v Ústavu výchovy a vzdelávania pracovníkov kultury v Bratislavě. Po maturitě pracovala v Královopolských strojírnách v Brně, potom v letech 1968 a 69 jako fotoreportérka v týdeníku Slovácká jiskra. Svoji celoživotní lásku – lidovou píseň a tanec – dostala do pracovní náplně jako metodička odd. zájmové umělecké činnosti okresního kulturního střediska, kde pracovala v letech 1969 až 1991. Pak přešla jako odborná pracovnice referátu kultury na okresní úřad.

Vztah k folkloru se u ní projevoval již od dětství, od roku 1955 byla členkou dětského folklorního souboru Hradišťánek. Od roku 1964 tancovala deset let v souboru Hradišťan ve slavné éře primáše, choreografa a uměleckého vedoucího Jaroslava V. Staňka, pak ještě pět let v taneční skupině Cimbálové muziky Jaroslava Čecha. Obě její manželství byla „folklorní“ (Jan Nykl – houslista Hradišťanu, Jan Maděrič – tanečník Hradišťanu, umělecký vedoucí a basista CM Jaroslava Čecha). Obě její dcery mají blízko ke kultuře, Martina (manželka Jiřího Pavlici) je významná vědecká pracovnice a pedagožka oboru etnografie a etnologie, Kristína je známou herečkou Divadla Na zábradlí.

Metodická činnost Anny Maděričové by si zasloužila samostatné hodnocení a možná i samostatnou publikaci. Spolupracovala s předními odborníky (Zdena Jelínková, Jaromír Nečas, Jaroslav Jurášek a další), vydávala metodické materiály, pomáhala folklorním souborům a cimbálovým muzikám, pořádala okresní a krajské soutěže a přehlídky, byla členkou porot, spolupracovala autorsky s pořadateli folklorních slavností a festivalů (Dolňácké slavnosti v Hluku, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, slavnosti na Javořině a hlavně Vlčnovské slavnosti s jízdou králů).

Před více než třiceti lety stála u zrodu okresní soutěže dětských zpěváků lidových písní „Zazpívej, slavíčku“ (dodnes je pravidelnou členkou odborné poroty), iniciovala mezinárodní Festival hudebních nástrojů lidových muzik, který již sedmnáct let pořádá Klub kultury. Samostatnou kapitolou je její dlouholetá spolupráce s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici v rámci mezinárodního folklorního festivalu, kdy se zaměřuje především na autorství pořadů dětského folkloru (v roce 1989 zde získala Cenu ministra kultury za pořad dětských muzik „Hrajte mně, husličky). V letech 1973 až 1986 vedla jednu ze skupin souboru Hradišťánek a i v současné době pomáhá zakládat a vede dětské folklorní soubory. Tři roky je to soubor Pacholata v Míkovicích, který je zaměřen na děti předškolního věku. Dlouhodobě pak odborně radí dětskému souboru Rosenka ve Spytihněvi. O folklorním dění často publikuje články v regionálním tisku, řadu let je členkou redakční rady Zpravodaje města Uherské Hradiště. Vedle folkloru jsou její největší láskou vnučka Anička a vnuk Marek.

Miroslav Potyka