Už z konce šedesátých let zná tehdejšího prezidenta ředitel Slováckého divadla v Uherském Hradišti Igor Stránský. „Studia jsem ukončil v Havlově hře Ztížená možnost soustředění. Václav Havel se na toto představení přišel osobně podívat,“ vzpomíná Stránský. O více než dvacet let později, v roce 1992, se setkali opět, tentokrát v Uherském Hradišti. Už tehdy Stránský stál v čele Slováckého divadla.

„Připravili jsme mu místo na jevišti a herci si sedli do hlediště. Proti tomu ale Havel protestoval a posadil se na okraj jeviště,“ popisuje Havlovu návštěvu Stránský a s úsměvem vzpomíná také na to, jak mu bývalý prezident řekl: „Ale, prosím vás, vždyť my se už známe,“ narážel tak na Stránského absolventskou hru. Setkal se s ním také v Praze, když Slovácké divadlo připravovalo Havlovu hru Vyrozumění. Podle slov šéfa divadla Havlovou smrtí končí jedna velká éra našich dějin.

Průvodcem Václava Havla po Uherském Hradišti byl v roce 1992 a 1999 tehdejší starosta města Ladislav Šupka. Ten setkání s ním označuje jako světlý okamžik ve své politické kariéře. „Šířil kolem sebe zvláštní kouzlo, které oslovilo každého, i jeho odpůrce,“ vyjádřil se Šupka. Ten si svá setkání s bývalým prezidentem pamatuje téměř do detailu.

„Když přijel v roce 1999 do Uherského Hradiště, Klub kultury doslova praskal ve švech. Pro všechny to tehdy byla velká událost,“ uvedl současný hradišťský radní s tím, že odchází velká osobnost, která by ještě měla co říct. „Pro mě to byl morální vzor, příklad v politickém působení,“ dodal Šupka.

Na své setkání s prvním českým prezidentem zavzpomínal rovněž dlouholetý ředitel Klubu kultury v Uherském Hradišti Jaroslav Zapletal. „Musím říct, že i když jsme všichni věděli, že Václav Havel je těžce nemocen, tak ta zpráva byla hrozná, šokující. Člověk se totiž stěží srovnává s tím, že někdo, kdo je tak velká a významná osobnost, může tak najednou odejít ze světa. Pro mě osobně je to záležitost, se kterou se špatně vyrovnávám především proto, že všechny důležité události, které jsem za posledních třicet čtyřicet let prožil, tak byly nějakým způsobem s myšlenkami a životem Václava Havla spojeny,“ poznamenal na adresu exprezidenta Zapletal a přiznal, že pro něj byl Havel obrovskou morální a filozofickou autoritou.

Velkým zážitkem bylo setkání s Václavem Havlem pro Iva Frolce, ředitele Slováckého muzea v Uherském Hradišti. „Choval se naprosto civilně. Člověk neměl pocit, že mluví s hlavou státu. Byl příjemný a hlavně lidský,“ popsal pocity z Havlovy návštěvy v muzeu v roce 1999 Frolec. Přemýšlet a bilancovat svůj vlastní život donutila zpráva o Havlově smrti akademického sochaře Otmara Olivu z Velehradu. „Když odejde člověk, který přesahuje obvyklé limity a mantinely, takoví lidé se v dějinách nazývají proroci, tak pro nás ostatní je to taková velká milost, protože můžeme bilancovat i my. Můžeme bilancovat, jak jsem na tom, zeptat se sami sebe, jak jsme na rozdíl od toho exkormidelníka a proroka vydrželi držet lajnu,“ zamyslel se Oliva, který Havla viděl naposledy na pohřbu Jiřího Dienstbiera. A už tehdy prý bylo vidět, že míří na druhý břeh…