Autorka je jedním z mála výtvarníků, kteří se věnují folklorním námětům připomeňme v této souvislosti alespoň Karla Beneše, Kornelii Němečkovou, Olgu Vlasákovou, Růženu Krčmařovou, Moarcha Miška Evena, Zdeňka Hudečka, Františka Pavlicu…

Tvorbu Lenky Jurečkové známe z posledních let z několika výstav v regionu, například v Bzenci, Kyjově, Uh. Hradišti, Uherském Brodě, Buchlovicích, Veselí nad Moravou, Hodoníně, Žeravicích, Ostrožské Nové Vsi, Vracově, ale vystavovala také v Ulánbátaru (Mongolsko), v atriu Parlamentu ČR v Praze, dvakrát v Trenčíně, na Dobříši, v Opavě, Brně, Olomouci. Pravidelně se zúčastňuje výstav Setkání stretnutie v Hradišti a Trenčíně.

Lenka Jurečková vystudovala obor čeština výtvarná výchova na PdF Univerzity Palackého v Olomouci a pak malbu na PdF Masarykovy univerzity v Brně. Učila výtvarnou výchovu na ZUŠ ve Veselí nad Moravou, nyní žije v Praze, vychovává tři potomky, ale stále pilně maluje a do Bzence a na Slovácko se často vrací.

Právě obrazy z posledního období budou tvořit výstavní kolekci v Bukovanech, další výstavu připravuje od 21. července ve Velkých Bílovicích. Její tvorba čerpá inspiraci ze stále živé folklorní tradice na jihovýchodní Moravě a přilehlém Myjavsku. Nejbližší je jí Kyjovsko a Horňácko, ale maluje i dolňácké motivy a Kopanice, vytvořila třeba logo pro Kopaničárské slavnosti. V loňském roce tvořil její obraz kyjovské skočné základ propagačních materiálů na festival Slovácký rok.

Stejně tak její práce zdobí četné zvukové nosiče cimbálových muzik, folklorních souborů a sborů. Ve svých obrazech zachycuje atmosféru folklorních festivalů, slavností, fašanků, ale také vystoupení souborů a muzik. Takto niterně prožité náměty přetváří poetickým rukopisem tu s lyrickým akcentem, tu s dynamickou expresivní reflexí různou mírou stylizace do barevně efektních, ale nikoli popisných kompozicí. Folklorní náměty na výstavě doplňují obrazy mlýnů a motivy typické slovácké krajiny. Výstava v Bukovanech potrvá do 6. září. (avP)