Tyto a ještě celou řadu dalších pochutin nabídl v sobotu gastronomický festival jídel dvou partnerských mikroregionů – Východního Slovácka a sdružení Čachtice – Kopanice, který se uskutečnil v sále Besedy v Nivnici.

Ilustrace do kuchařky nakreslí školáci

Ochutnat tam bylo možné jídla typická i pokrmy podle původních historických receptů ze čtrnácti spřátelených obcí z moravsko-slovenského pomezí. „Uvedli jsme do života společný přeshraniční gastronomický projekt s názvem Chutě našeho přátelství. To, co spojuje nejenom Slováky s Moravany, ale všechny národy na světě, je totiž právě jídlo, jehož prostřednictvím se lidé rádi druží. A když si pak časem vzpomenou na ty chutě, tak právě ony jim tu atmosféru setkání přiblíží,“ uvedla iniciátorka nápadu, starostka obce Vaďovce a předsedkyně sdružení Čachtice – Kopanice Alžběta Tuková. Na Slovensku, v myjavské obci Jablnka, se podobné setkání uskuteční v červnu. Jeho tématem se však stane velké srovnávání gulášů. Projekt vyvrcholí vytištěním knihy s recepty jídel z každé ze zúčastněných obcí a vydáním kalendáře. „Kuchařku budou ilustrovat vítězové výtvarné soutěže Vařila myšička kašičku z každé ze základních škol. Ti jednotlivá jídla namalují. Záměrně zapojujeme do těchto projektů děti, aby měla propojenost mezi oběma národy větší hloubku a byla vícegenerační,“ řekl starosta Vlčnova Jan Pijáček.

V kulturním programu se necelé stovce přítomných představilo na 150 účinkujících, mezi nimiž nechyběly Plkotnice ze Suché Loze, nivničtí představitelé country muziky, skupiny Kentucky a Hurikánek, mažoretky EMČA z Vlčnova a sbor Hútek z Bánova. Akci zahájil i uzavřel společný hymnus Keď sme prechádzali z Uher do Moravy, který zapěli všichni zúčastnění.

Bramborová receptura…

Do přípravy specialit z Vlčnova se pustila tamní místostarostka, 51letá Marta Moštková v pátek ráno. Aby vše stihla, musela si vzít celý den volna. „Oblékla jsem se do zástěry a pátek jsem strávila u plotny,“ usmívá se vlčnovská radniční představitelka a přiznává, že základem jejích jídel z receptáře našich babiček byly brambory. Těch k přípravě těsta musela zvládnout připravit rovný kýbl. „Brambory jsem vypěstovala, uvařila, oloupala, nastrouhala, zpracovala do těsta a použila do tří ze čtyř jídel,“ vypočítala Moštková. Během pátku pod jejíma rukama vznikla čtveřice pochutin. Patenty z bramborového těsta rozválené do placky, opečené na plotně, potřené povidly, máslem a mlékem a obalené mákem. Bramborová kaše s trnkami, šlížky s mákem a také jediné její jídlo bez bramborového základu – zelníky ze zelí a mouky. A čím se při podzimním plnění spíže Moštková řídí? „Na zimu musí být vypálená slivovice, navařená povidla, nasušené ovoce a našlapané zelí, to je základ, kterého se u nás doma držíme,“ usmívá se místostarostka.