„Letos sklízíme tuto dvouletou voňavou rostlinu pouze ze třiceti hektarů, a to na Modransku, Staroměstsku a Sušicku. Loni na jaře jsme kmín kořenný zaseli na sedmdesáti hektarech, ale letos v zimě nám na čtyřiceti hektarech vymrzl,“ řekl smutně Jaroslav Králík, spolumajitel huštěnovické zemědělské společnosti.

Ačkoliv firma pěstuje kmín nepřetržitě už osmnáct let, nepamatuje Králík, že by se na něm zima tak nepříznivě podepsala, aby muselo být bezmála šedesát procent jeho ploch zaoráno. „Na pole po kmínu jsme na jaře zaseli jarní pšenici. Tu jsme o letošních žních sklízeli celkem z šedesáti hektarů, zatímco ozimou pšenici jsme i za přepršek dostali pod střechu z 260 hektarů,“ prozradil Králík. Neskrýval radost, že devadesát procent sklizených obilovin bylo v potravinářské kvalitě.

„Kmín z polí se snažíme sklidit co nejrychleji. Každé větší dešťové srážky by totiž znamenaly úbytek aromatických látek v tomto koření, ale také zhoršení jeho kvality,“ naznačil Králík. Do lánů kmínu proto poslal kombajn E-524, ale i vysoce moderní mlátičku Claas, s kombajnéry Jaroslavem Bakošem a Antonínem Maczeszkem. Traktoristé Jan Fojtášek a Václav Andrýsek odváželi kmín na farmu v Huštěnovicích.

„Protože vlhkost kmínu se pohybuje kolem jednadvaceti procent, uskladňujeme ho na 14 až 21 dnů na provětrávací rošty, kde se studeným vzduchem dosuší. Po vyčištění putuje kmín ve čtyřicetikilovém balení k českým odběratelům,“ přiblížil cestu voňavého koření do distribuční sítě Králík. Podotkl, že v minulých letech dodávala rodinná firma kmín i do Rakouska. Protože tamní odběratelé za něj špatně platili, další dodávky kmínu k nim už nemíří.

Podle Králíka býval kmín v minulosti českou exportní plodinou, teď ho dovážíme. „Na Uherskohradišťsku pěstovalo kmín několik zemědělských podniků, ale protože dotace na jeho výrobu nejsou žádné a výkupní ceny jsou velmi kolísavé, z polí na Slovácku téměř zmizel,“ posteskl si Králík.

Netajil se tím, že rodinná firma se v minulých letech zabývala také pěstováním koriandru, fenyklu a anýzu, ale z ekonomických důvodů od něj upustila, stejně jako řada jiných zemědělských podniků. „Dnes je atraktivnější pěstovat velkoobjemové plodiny, jakými jsou řepka, slunečnice, kukuřice a obilí,“ dodal Králík.