„Bobří hráz zapříčinila podmáčení kraje silnice," prozradil starosta Modré a také vystudovaný vodohospodář Miroslav Kovářík.

Postavili si hráz znova

Jednu ze staveb tohoto vynalézavého hlodavce našel také čtenář Slováckého deníku mezi Starým Městem a Velehradem. „Nedávno došlo k vykácení porostu kolem Salašského potoka a rozrušení bobřích hrází mezi Starým Městem a Velehradem. Uplynulou neděli jsem procházel kolem a všiml jsem si, že ti bobří šikulové nelenili a vystavěli si ty hráze znovu," pousmál se Josef Bednařík ze Starého Města.

Přítomnost bobrů však „vadí" především na umělých vodních dílech a regulovaných tocích, jednoduše řečeno na dílech člověka, jinde jsou naopak vítaným návštěvníkem. „Bobři přirozeně omlazují břehový porost tam, kde se o to nestarají lidé. Navíc v okousaných stromech, které spadnou, žijí různé druhy hmyzu, které se nikde jinde nevyskytují," připomněl klady bobřího výskytu odborník na tyto živočichy Vlastimil Kostkan z Univerzity Palackého v Olomouci.

Podvrtávají hráze

Dodal, že jejich hráze pomáhají zachycovat naplaveniny, jež se pak nedostanou dál až do moře. V již zmiňované Modré museli nedávno řešit problém s příbuznými bobrů, s ondatrami.

„Je jich tady hodně. Podvrtávají nám hráze, voda se 
pak rozlévá do krajiny, ničí mokřadní rostliny, navíc jsou to přenašeči sněti slezinné, která je pro člověka nebezpečná," podotkl Miroslav Kovářík. Posteskl si, že hlodavec nemá přirozeného predátora, protože norci už na Slovácku nežijí.

Podle jeho slov nemají ondatry rády změnu výšky hladiny, proto tímto způsobem proti nim bojovali. Ondatrám sice život znepříjemnili, ale poničili si tak i okolí rybníků. „Řešením je zpevnit hráze především kamením. Ondatry si totiž dělají nory přibližně třicet centimetrů pod břehem a kameny jim je tak často zasypou," prozradil starosta Modré s tím, že tento způsob boje je pro obec ale poměrně nákladný.