Ale povedlo se a patří jim díky za odvahu. Dnes si proto můžete přečíst zpověď Stanislava Blahy, místostarosty Uherského Hradiště. A příští týden se dozvíte, co na sebe prozradil kouzelník Jirka Hadaš.

DĚTSTVÍ

Má nejhezčí vzpomínka z dětství…

Dětství jsem měl opravdu krásné. Vyrůstal jsem na Mojmíru a toto sídliště bylo doslova místem vysněným. Spousta ovocných stromů, po kterých jsme ve volném čase šplhali a „sklízeli" úrodu, spousta místa na sportování, prostě ráj.

Jaký jsem byl žák?

Myslím, že hodně bezproblémový.

Nejoblíbenější a nejnenáviděnější předmět?

Obliba či neobliba předmětu vždy byla spojena s osobou vyučujícího, takže oblíbené předměty ze základní školy nebyly automaticky mými oblíbenými předměty na škole střední. Pokud to mám ovšem vztáhnout k základní škole, tak nejoblíbenější předmět zeměpis a neoblíbený ruština.

Moje první láska?

Nenapadá mě zrovna nic extra senzačního. Asi jako každému se mi občas líbila nějaká kamarádka ze školky a později i ze školy. Taková ta první velká láska ovšem byla táborová. Já jsem byl vedoucí, ona instruktorka. Než ale něco opravdu začalo, bylo po prázdninách a já jsem dostal kopačky. Nějakou dobu jsem se pak s tím, jako většina mladých mužů v tom věku, vyrovnával.

Čím jsem chtěl být?

V dětství jsem vždy chtěl být veterinářem. Pak se to ale nějak celé zvrtlo a šel jsem na průmyslovku.

RODINA

Jak jsem potkal svého životního partnera?

I když se se ženou známe od dětství, trvalo nějakou dobu, než nás štěstí svedlo dohromady. Znali jsme se sice ze školky a z Hradišťánku, chodili jsme na stejnou základní školu. Poté se naše životní cesty rozešly, abychom se pak po mnoha letech zase setkali a přeskočila jiskra. Pro mě to byla láska na první pohled…

Děti, to jsou starosti i radosti…

Děti jsou rozhodně naší radostí a smyslem života, i když musím přiznat, že pubertální projevy naší patnáctileté ratolesti jsou někdy docela psychicky náročné. Snad to rychle přejde.

Kdo je u nás pánem domu?

Přál bych si, abych to byl já. Člověk ale v životě nemůže mít všechno.

Co mě dokáže totálně vytočit?

Vytáčí mě doběla, když mě někdo přesvědčuje o svém názoru, ale já stoprocentně vím, že nemá pravdu. Když navíc svou argumentaci podpoří i zvýšením počtu decibelů, opouštím bojiště.

Domácí práce nenávidím, či miluji?

Stručně a diplomaticky řečeno, není to má oblíbená činnost. Mou nejoblíbenější domácí prací je sečení trávy. Při tom si čistím hlavu.

KONÍČKY A TAK

Když si chci oddechnout, dělám…

Nejraději relaxuji při rybaření. Za posledních pár let mám ale ročně tak jednu až dvě návštěvy u vody, takže jsem vlastně sponzorem rybářského svazu. Na začátku každého roku si vždy říkám: Tento rok ty vody vyplením. Letos tedy naděje stále trvá.

Mé nejoblíbenější jídlo?

V jídle nejsem vybíravý. V létě jsem se docela věnoval grilování, takže grilované pokrmy všeho druhu rozhodně příjemně podráždí mé chuťové pohárky. Ale taková rajská omáčka s vařenou kližkou a knedlíkem od mé ženy, to je ovšem skutečná lahůdka.

Pivo lahvové, nebo točené?

Určitě točené. Pokud lahvové, tak nalité do půllitru. Nejraději ovšem piju víno.

Kulturní událost, která mě v poslední době zaujala?

Koncert Jarka Nohavici v kasárnách při otevírání nového parku.

Můj vztah ke sportu…

Při mé postavě bych asi nikoho nepřesvědčil o tom, že jsem aktivní sportovec. O to více sportovcům fandím. Snažím se ale pravidelně hrát tenis a o jarních prázdninách jezdím s rodinou lyžovat.

PRÁCE

Proč dělám to, co dělám?

Odjakživa jsem rád ovlivňoval dění kolem sebe a organizoval nejrůznější akce. Ve funkci místostarosty mám k tomuto opravdu mnoho příležitostí.

Je mi práce koníčkem, nebo „jen" obživou?

Jsem velmi rád, že stále mohu říci, že to, co dělám, mě zároveň baví.

Kdy jsem v práci nejšťastnější?

Nejšťastnější jsem, když mám dobrý pocit z vykonané práce a zároveň cítím, že to pozitivně vnímá i veřejnost. Třešničkou na dortu je ovšem upřímné poděkování, což se ale nestává příliš často.

Kdy mám chuť s tím seknout?

Politika je vnímána lidmi jako největší žumpa. Politici si v mnoha případech za to mohou sami a zbytek doladí všemocná média. Občas si kladu otázku, zda vůbec chci být házen do jednoho pytle se „zloději a tuneláři". Já se totiž vždy při svém rozhodování snažím řídit zájmy našeho krásného města.

Čím bych chtěl být, kdybych se zasnil…

Spíše bych řekl, co bych chtěl dělat, kdybych se zasnil. Asi bych si chtěl splnit co nejvíce svých snů a chtěl bych mít spoustu času na všechny své koníčky. V reálu ale nevěřím na pečené holuby, takže jsem rád tím, čím jsem.

OSTATNÍ

Historka, která mě v poslední době nejvíce pobavila…

Třeba jedna opravdu čerstvá z tohoto týdne, který trávím na horách a věnuji se naší čtyřleté dceři Gábince, kterou učím lyžovat. Jsme na kopci, proběhlo nezbytné poučení o tom, jak to nemá moc rozjíždět a jak má dělat obloučky, aby se nerozjela příliš rychle. Gábinka plní pokyny, ovšem po třetím obloučku to pouští volně dolů a mizí v nahrnutém prašanu. Když jsem k ní přijel, ze sněhu trčely jen lyže. Po vyhrabání se ovšem neozval usedavý pláč, místo toho tam ležela rozesmátá od ucha k uchu a chtěla okamžitě pokračovat v lyžování. S úlevou jsem oddálil další pomoc a vytáhl jsem foťák, abych vše zdokumentoval.

Stanislav Blaha

Věk: 43 let

Stav: ženatý, 3 děti

Povolání: místostarosta

Bydliště: Uherské Hradiště