Na počátku 20. století tam vodu dokonce stáčeli a expedovali jako stolní minerální vodu. A právě k tomuto by se v Suché Lozi chtěli vrátit. Kromě dvou pramenů, které v roce 2013 zastřešil altán, našli díky průzkumným pracím další silný zdroj nedaleko prvních dvou.

„Vrt obsahuje velké množství oxidu uhličitého. Chtěli bychom někdy v budoucnu vybudovat stáčírnu, ale v současné době na to nemáme peníze," uvedl starosta Suché Loze Václav Bujáček. Nákladná je jak technika, která by vodu čerpala, tak i první průzkum a rozbor vody, aby se mohlo určit, k čemu je vhodná.

Hned třemi prameny se mohou pochlubit v katastru obce Březová. V minulosti se jim jeden ztratil, ale podařilo se jej obnovit, i když je teď slabší než 
v minulosti. Dvě studánky doplňuje vrt, který obec nechala vyčistit a opatřit kamerovým systémem. „Naše kyselka je slanější dokonce než ta luhačovická. Je dobrá na problémy s dýchacími cestami," prozradil starosta Březové Josef Trecha. Dodal, že minerální vodou na úřadě hostí návštěvy.
Kolem dvou pramenů na Slovácku dokonce vznikly lázně. Jedny z nich jsou lázně v Ostrožské Nové Vsi, jež stále fungují, a svou činnost by měly opět zahájit i ty na Smraďavce.

Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves

GPS souřadnice: N 49°01'06.17" E 17°26'40.12
Lázně se nachází u železniční zastávky mezi Kunovicemi a Ostrožskou Novou Vsí. Sirovodíkové prameny jsou známé minimálně od 
18. století. Lázně byly zřízeny v malém měřítku v roce 1903. O dvacet let později se uskutečnila rozsáhlá přístavba. Do roku 1990 využívaly lázně čtyři studny, nahradily je dva vrty. Léčivá voda se označuje jako sirná, prostá hydrouhličitanová, vápenato-hořečnatá, studená hypototická. Léčí se tam koupelemi zánětlivý revmatismus kloubní i svalový, ischias, dna, záněty nervů, atopické ekzémy, lupénka nebo akné.

Smraďavka – lázně Leopoldov

GPS souřadnice: N 49°04'41.72" E 17°19'04.51
Vývěry sirovodíkových vod a lázně v údolí Dlouhé řeky leží tři kilometry západně od Buchlovic. Minerální voda je zachycena několika mělkými jímkami v těsné blízkosti kapličky sv. Kříže. Nejpůvodnější je dva kilometry hluboká studna uvnitř kapličky přímo pod oltářem. Přeliv vody ze studny je vyveden dvěma trubkami pod cestu. Asi šest metrů jihovýchodně je ukryta skupina dalších tří jímek zřízených pro účely lázní. Voda zachycená studnou byla prý využívána už v 16. století. Lázně na Smraďavce zřídil majitel buchlovického panství a lékař Leopold Berchtold v místě loveckého zámečku.

Záhorovická kyselka

GPS souřadnice:
pramen: N 49°01'27.16" E 17°47'19.45
Záhorovická kyselka, hořečnato-sodná, je známá již od konce 16. století. V 18. století zde byly místní lázně. Jde o pramen ve východní části obce. Voda se v 19. století plnila do lahví a expedovala pod názvem Moravská selterská voda. Chutnala nakysle, měla stálou teplotu, působila osvěživě, podporovala vyměšování všeho druhu.

Březovské kyselky

GPS souřadnice:
dolní pramen: N 48°54'00.33" E 17°44'25.39
horní pramen (Janáčkova): N 48°53'57.04" E 17°44'27.05
Dvě studánky s uhličitou vodou se nachází asi 600 metrů severovýchodně od kóty Nová hora. Prameny proslavil při svých návštěvách Luhačovic skladatel Leoš Janáček. Kyselka byla ve druhé polovině 19. století 
plněna do lahví a expedována pod názvem Blumenbašská kyselka.

Suchá Loz

GPS souřadnice:
pramen: N 48°57'45.83" E 17°43'10.36
V místě asi 200 metrů jižně od okraje obce pramení uhličitanová, slaná minerální voda s vysokým obsahem lithia zvaná Loza (lidově Slatina). Je uváděna již roku 1580 brněnským městským lékařem a fyzikem Tomášem Jordánem z Klausenburku jako léčivá. V roce 1912 tam byla vybudována plnírna a kyselka se expedovala jako stolní minerální voda.

Kyselka Nezdenice

GPS souřadnice:
pramen: N 49°00'42.51" E 17°45'21.66
Uhličitá kyselka s výraznou příměsí sirovodíku vyvěrá na jižním okraji obce, u cesty k bývalému kamenolomu. V Nezdenicích byly v 19. století oblíbené malé lázně, ale údajně pro pokles vydatnosti pramene přestaly existovat.

Rudická kyselka

GPS souřadnice:
obec: N 49°3'21.797, E 17°44'14.907
Pramen se nachází v severní části obce, asi 100 metrů jižně od domu č. 119. Kvůli zvláštní, mírně ropné příchuti jí místní říkají petrolejka.

Břestek

GPS souřadnice:
pramen: N 49°06'36.00" E 17°19'57.72
Sirný pramen vyvěrá dvě kilometry severozápadně od Břestku v údolí Břesteckého potoku, asi 70 metrů od restaurace Pod Břesteckou skalou.

Vyškovec – Bošáčky

GPS souřadnice:
obec: 48°56'11.49"N 17°50'4.02"E
Kyselka s obsahem oxidu uhličitého a železitých příměsí je využívána místními obyvateli jak pití, tak místo prášku do pečiva.

Korytná – Smraďačka

GPS souřadnice:
pramen: N 48°55'32.85" E 17°41'58.85

Studánka se nachází 2,2 kilometru jihových. od obce Korytná v údolí potoka Lubná. Pramen s příměsí sirovodíku popsal již v roce 1580 tehdy významný lékař a balneolog dr. Tomáš Jordán z Kluže.

Strání – Sirkovica

GPS souřadnice:
obec: 48°54'12.79"N, 17°42'10.12"E
Studánka se nachází jižně od kapličky v místní části Uhliska, v neudržované rokli na pravém břehu toku Klanečnice. V obci se místy vyskytují prameny s příměsí sirovodíku.

Březolupy

GPS souřadnice:
Bohuslavice u Zlína: 49°9'47.168 N, 17°38'12.318 E
Pramen sirné vod v lese, asi 300 metrů od silnice v levém břehu bezejmenného přítoku Březnice mezi Šarovami a Bohuslavicemi.

Co jsou minerální pramenyMinerální vody, které jsou vlastně roztoky chemických látek, vznikají v různých podmínkách. Proto je každá jedinečná a všechny nám umožňují uvědomit si, že přírodní pochody, které tvořily naší zemi miliony let, jsou stále živé. V době ukládání vrstev se v některých místech mezi nepropustnými částmi zachovala mořská voda, která pak prošla částečnou přeměnou, byla nasycena oxidem uhličitým a v různé míře je ředěna vodami mělkého pásma. Ty, které jsou ředěny nejméně, např. v Suché Lozi nebo Záhorovicích, si ponechávají typickou velmi slanou chuť a jsou velmi podobné minerálním vodám nedalekých Luhačovic.