Třináctého sa totiž narodíl můj dobrý kamarád Cyril. A znáte to. Důvod k oslavě sa dycky najde, ať úterý, lebo pátek třináctého. No a gdyž sa slavijú narozeniny toš dvojnásobně. Pravda, radosť z tohoto datumu nemá moja stará. To dycky štrnástého nad ránem, když sa vracám od Cyrila dom, mňa totiž už od začátku ulice čuje, jak mňa Cyril podpírá a přitem sa obá snažíme jít potichu. Jak na potvoru sa nám ale dycinky neco připlete pod nohy. Kolikrát sa před nama zvihne aj chodník. Zatým sme ale pokaždé dom trefili, tak snáď to nedopadne ináč ani dneskaj v noci…