Zabýváte se divadlem, filmem, zpěvem. Který z těchto oborů je pro vás prvořadý?

Teď dotahujeme do finiše práci na novém cd Fénix, takže přes den určitě zpívání. A večer, když mám představení, tak hraní.

Stala jste se známou už v devíti letech. Napadlo vás už tehdy, že budete v budoucnu bodovat na hudebních žebříčcích?

Vůbec jsem v té době o zpěvu neuvažovala. Chtěla jsem závodně tancovat latinsko– americké tance a mít dobré známky z fyziky. Což se mi teda, upřímně, moc nevedlo.

Nedávno vysílala televize muzikál Kvaska. Jak na jeho natáčení vzpomínáte? Co jste si při něm nejvíce užila?

Mám ten film velice moc ráda. A nejvíc jsem si libovala při natáčení písničky Jdou. Je silná, jiná a Pavel Strouhal na ni udělal perfektní choreografii.

Svými hity a úspěchy jste momentálně podle mnoha posluchačů slavnější ze dvou z rodiny Vondráčkových. Překvapilo vás ocenění na Slavíku? Předběhla jste svou tetu. Chtěla byste zůstat na hudební scéně stejně dlouho jako ona?

Dost mi to vyrazilo dech. Ale je to hlavně díky tomu, že si posluchači oblíbili písničky z Boomerangu a Pelmelu. A to je pro mě nejdůležitější. Teď se ukáže, co na to Fénix a jestli si písničky z něho najdou cestu do duší. To je pak navždy.

Co si myslíte, že byste dělala za povolání, pokud by vám nevyšla vaše současná kariéra?

Asi bych překládala. Z francouzštiny nebo angličtiny. Mám totiž moc ráda cizí jazyky. Anebo bych se stala veterinářkou. O tom jsem snila dlouho, ale netroufla jsem si na to vlastně nikdy. Lidi, kteří se tímto povoláním zabývají, moc obdivuji. Stejně jako lékaře.

Máte jistě plné dny práce, zkoušení a natáčení… Jak relaxujete? Co vás dokáže rozveselit a uvolnit? Máte doma nějaké zvíře?

U našich jo. Kocoura, kočičku a kokršpaněla. Takže je tam veselo a někdy dost dobrodružně. A koukat na ně je snad ještě lepší než relax při pohledu do hořícího krbu. Dobrá knížka je taky perfektní občerstvení pro duši.

Při své náročné práci jste zvládla ještě studovat. Stíhala jste to, nebo se našla i slabá chvilka, kdy jste měla chuť s tím „praštit“?

Úplně na konci. Když jsem psala závěrečnou práci. Už mě to táhlo čím dál víc ke zpěvu a klipům a divadlu. Sedět a psát bylo v tu chvíli utrpení. Ale věděla jsem, že to musím dodělat. Teď, nebo nikdy.

Váš hlas mohou vaši příznivci slyšet nejen na pódiu, ale také při dabování… Baví vás to?

Moc. Zrovna teď jsem přišla z dabingu nového sitcomu Spolužáci. To byla úžasná práce. A také opravdu velice vtipná.

Máte při své práci čas na dovolenou? Kam ráda cestujete? Je i nějaké místo, kde jste ještě nebyla a plánujete tam vyrazit?

S Intactem jezdím na studijní pobyty všude možně. Naposledy to byl Londýn. To mi vždycky dobije baterky a můžu se zase těšit domů na kamarády, na rodinu, na další práci..

Koncertujete v Čechách i na Moravě… Jsou podle vás fanoušci v různých koutech republiky rozdílní? Kde se vám vystupuje lépe?

To nejde říct. Vždycky se mi zpívá krásně tam, kde znají naše písničky. Tohle jsem si přála. Aby je sem tam hráli na přání v rádiích, aby si ty věci proklestily cestu k lidem. Trvalo to nějakou dobu, ale ty písničky si to zaslouží, takže se jim vysněná cesta nakonec podařila.

V pátek jste zpívala v metropoli Slovácka – oblasti vína a slivovice… Jaký máte vztah k těmto mokům?

Mám ráda společnost lidí, kteří vínu rozumějí a umějí ho pít. Já k nim sice bohužel nepatřím, ale když jsem s nimi, tak je ráda poslouchám a ani nedutám.