Potíže s obsazením místa kronikáře řeší častěji menší obce. Svou vlastní kroniku by chtěly psát i některé městské části. Město jim však penězi na výplatu kronikáře nepřispěje. Informoval o tom vedoucí Státního okresního archivu Jiří Čoupek.

Problém městských částí Hradiště

„Na to, jak je těžké sehnat v dnešní době kronikáře si občas stěžují spíše menší obce. Psaní kronik je podle zákona povinné. Jeho nedodržení však není potrestáno žádnou sankcí, zákon je v tomto směru nejasný. Zároveň v něm není ani vyřešena otázka odměn kronikářů,“ poznamenal Čoupek. Dodal, že jedinou povinností obcí je do deseti let po dopsání kroniky odevzdat ji do okresního archivu. „Jsou také městské části, jako například Vésky nebo Sady, které by si rády vedly svou kroniku. Město Uherské Hradiště, pod které spadají, však svého kronikáře má a ten zaznamenává události celé oblasti. Naopak další části Uherského Hradiště, Jarošov nebo Mařatice, o psaní vlastní kroniky zájem neprojevily,“ dodal Čoupek.

Problém se sháněním kronikáře musel při svém nástupu na post starosty v Suché Lozi řešit Petr Gazdík. „Kronikáře jsem hledal rok, protože ten původní už ji ze zdravotních důvodů nemohl psát. Moje žena projevila zájem o psaní kroniky, a tak se o ni stará od roku 2003. Zpětně ještě musela dopsat čtyři roky. Kroniku píše ručně i elektronicky, před třemi lety jsme za ni vyhráli i cenu. Jako starosta jsem s její prací naprosto spokojený. Jako manžel souhlasím už méně. Žena totiž píše kroniku po večerech místo plnění manželských povinností,“ zasmál se sucholožský starosta Gazdík.

Starosta Modré Miroslav Kovářík rovněž potvrdil, že se sháněním vhodného literárně nadaného týmu to také neměl jednoduché. Nyní však kroniku Modré píše mladá žena, se kterou jsou radní spokojeni.

Polešovická radnice má post kronikáře už třináct let obsazený stejnou osobou. Zápisy tam provádí Ludmila Drobilová. „Protože žádný nástupce předchozího kronikáře nebyl k mání, ujala jsem se toho já na jeden rok v roce 1995. Tuto velice zajímavou práci však dělám dodnes. Velice mi pomáhá městys, kde si můžu spoustu informací dohledat, ráda píšu také o kultuře a čerpám i ze zpravodaje, který vydáváme čtyřikrát ročně. Kronika se píše vždy za rok zpětně, mám na to sto hodin. Asi sedmdesát mi trvá sbírání informací a třicet samotné ruční psaní,“ vysvětlila Drobilová.

Prakšičtí už mají nástupce

V Prakšicích mají otázku případného nástupce současného kronikáře předem vyřešenou. „Kroniku u nás píše starší pán, který je velice činný. Spolupracuje s ním mladý člověk, který se v současnosti zabývá starými fotografiemi a byl by také jeho ideálním případým nástupcem,“ řekla místostarostka Prakšic Irena Bandriová.

Přečtěte si také:

Extrémní meteorologické jevy z kronik

Tupesy: kronikář zapisuje historii už třicet let