Zaplněnému Sloupovému sálu Muzea J. A. Komenského hrála Natalika. Ne náhodou. Kapela, která se jmenuje po své hlavní protagonistce Natálii Velšmídové, patří do proudu tzv. world music. V jejím repertoáru najdete kromě písní židovských, které v nedělním pořadu dominovaly, také skladby cikánské, maďarské, ruské, balkánské a dalších „východních" národů. Vycházejí z původních lidových písní a Natalika je v osobitých aranžích zpívá v několika jazycích. Na koncertě zazněla i krásná píseň Jeruzalém ze zlata (Yerushalaym Shel Zahav), populární izraelská píseň z pera Naomi Šemerové, kterou před nedávnem připomněl například film Schindlerův seznam, a která je považována za druhou neoficiální izraelskou hymnu.

Uherský Brod byl po staletí obcí, v níž žila jedna z nejpočetnějších židovských komunit. V polovině 19. století tvořili v počtu téměř 1100 osob čtvrtinu obyvatel města. První písemná zmínka o brodských Židech je z r. 1470. Původní rodné město učených rabínů Mosese Samuela Zuckermandela (1836–1917) a Adolfa Frankla-Grüna (1847–1916) a spisovatele Eduarda Naschera-Naschée (1853–1926) se synagogou na jihovýchodním předměstí zaniklo. Od konce 17. století vyrostlo samostatné židovské město v jihovýchodním sektoru hrazeného města (dnešní ulice Soukenická, Jirchářská, Tkalcovská). Barokní synagogu z roku 1717 nacisté v r. 1941 vypálili a zbořili. Koncem ledna1943 bylo z Uherského Brodu ve třech transportech deportováno do terezínského ghetta a přímo do vyhlazovacích táborů 2838 židovských obyvatel. Z místních se jednalo celkem o 860 osob, 573 z nich zahynulo. Po válce se vrátilo do Uherského Brodu pouhých 54 osob.

Z původních 108 domů dnes stojí jediná budova, škola v ulici Jirchářská, na níž je umístěna pamětní deska. Broďané však dodnes sídlišti stojícímu na místě židovské čtvrti, zbourané na přelomu 60 a 70 let minulého století, neřeknou jinak než Židovna.

V Uherském Brodě dnes židovskou minulost připomíná židovský hřbitov v části Neradice, kde je 1085 převážně novodobých náhrobků, z toho stovka cenných pomníků přenesených ze starého hřbitova před jižními hradbami (mj. rabína Nathana Nathy z r. 1683). Při vstupu se nachází eklektická obřadní síň z r. 1906, uvnitř pamětní desky se jmény obětí holokaustu.

Na památku všech 2 837 občanů jihovýchodní Moravy, kteří byli z Uherského Brodu deportováni do koncentračních táborů, byla roce 2013 u příležitosti 70. výročí této události odhalena bronzová pamětní deska na historické budově gymnázia, jejímž autorem je akademický sochař Radim Hanke.

Autor: Markéta Švehlíková