Pochází z období třicetileté války, tedy z první poloviny 17. století. Na místě, kde stojí, měl být švédskými rejtary zabit místní hajný. Kříž je vytesán z pískovce, s tělem do klínu a s klínovými rameny. Nad studánkou narazíte na cestu, dříve tzv. velehradský chodník, jenž prý spojoval nedaleké památné lokality Tabarky a Obranici s Velehradem. V roce 1907 se o kříži zmínil P. František Přikryl ve své publikaci Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných. Uvádí, že „kde tento kříž stojí, jmenuje se Pod Kameňákem u Velehradského chodníku a objevil jej revírník Vincenc Zahradník".

„Původně se říkalo studánce Cyrilometodějská, ale když ji v roce 1934 nechal hajný Klimeš vyčistit a upravit, začali jí lidé říkat Klimešova," vzpomíná Božena Palečková z Kostelan. Její otec, Cyril Malenovský, jako lesní dělník studánku v roce 1934 vyčistil a opravil. Úpravou v nedávných devadesátých letech studánka ztratila nejen vodu, ale i svou starobylou tvář. Nepatrné množství vody, jež z ní vytéká, pokračuje do Kudlovického potoka.

V těchto místech, na loukách na okraji lesa, prý kdysi stávaly staré Kostelany. Asi dvě stě metrů po proudu potoka vyrůstal na břehu mohutný smrk. Místu se říká Ohrada. Součástí tohoto prostoru je i studna, vykopaná někdy v sedmdesátých letech 20. století.

Kostelanský pamětník František Buksa vzpomíná, že „nad smírčím křížem stávala až do roku 2010 mohutná lípa, které se říkalo Nábělkova. Ve svém stáří neodolala vichřici a spadla". Pojmenování dostala po známém středoškolském profesoru kroměřížského gymnázia dr. Františku Nábělkovi, který i na Kameňáku prováděl svá astronomická měření a pozorování. Nábělek se tu často potkával s místním revírníkem Vincencem Zahradníkem, který lípu po svém příteli pojmenoval. Nedaleko od stromu, za druhé světové války, si nechal upravit na skalnatém chřibském hřbetě kamenné posezení velitel německého zdravotnického zařízení, sídlícího v lesní osadě Kudlovská dolina.

Vrchol Kameňáku obepíná poměrně velká lesní rezervace Záskalí. Na ploše 32 ha tu rostou pro Chřiby typické, více než sto let staré karpatské bučiny. V podrostu se uplatňuje lesní tráva, ostřice chlupatá. Milovníky přírody potěší překrásné lesní orchideje, především kruštík fialový, vemeník dvoulistý a okrotice dlouholistá a bílá. Dále zde najdeme koberce bařinky vytrvalé a skupiny čistce lesního a trsy kapradin. Bučiny jsou domovem datla černého, jestřába lesního a žluvy hajní. Můžete zahlédnout lišku nebo jezevce. Na Záskalí žijí hned tři druhy roháčů, zejména roháč bukový. Hřeben Kameňáku je poset pískovcovými skalními útvary.

SOUVISEJÍCÍ Sirovodíkové prameny pod Břesteckou skalou

Autor: Jiří Blaha