Kořeny asijsky vyhlížející Jitky Joskové jsou vyzrazeny. Sama maminka ve slabé chvilce přiznala, že první slovo její dcery nebylo papat, ani máma, ale po zhlédnutí jednoho z dílu seriálu o pejskovi z Tokia, zvolala bezchybně: „Goro!“

Rodině známého zavolal strýc z Čech, že by chtěl naposledy vidět rodné Slovácko. Všichni jeho strachy ze smrti rozháněli, nicméně pán přijel a za týden skutečně umřel. Teď je celá rodina v pohotovosti – včera jim stejné přání zavolala i teta.

Kamarád zubní lékař napsal mamince zprávu. „Až přijde laborant, nezapomeň mu dát flashku.“ Myslel tím samozřejmě zařízení do počítače na nahrávání dat. Maminka však něco takového neznala a přečetla zprávu po svém. Laborant se pak nestačil divit, když z ordinace odcházel s půllitrem rumu.

Pan Nárožný vyprávěl v úterý anekdotu. „Přijde chlapík rozjařeně do hospody a objedná celému lokálu velkého panáka. „To se musí oslavit, máme v rodině svatbu! Tchýně se vdává!“ „Vážně? Tak to gratulujeme a koho si bere?“ „Pánbůh si ji vzal!“ Všichni přemýšlíme, jestli to pan Nárožný sám nezažil. Hezký prodloužený víkend.

Josef Kubáník