„Šla jsem do práce a bylo mi divné, že je mi větší zima, než obvykle,“ svěřila se mi kamarádka, když bylo venku minulý týden -15. „Až na náměstí jsem zjistila, v čem je problém,“ usmála se rozpačitě. Pak si rozepnula kabát a bylo jasno. Ke kabátu měla oblečené jen punčocháče.“ Zdalipak tak chodila i v práci?

Muzikál Donaha! uvádějí i v Praze. Herečka hrající jednu z velkých rolí měla zpívat song s textem: „Dámy v sále zblednou…“ Při jedné z repríz rozjařená vletěla na jeviště, uviděla několik stovek důchodců a překvapilo ji to natolik, že z ní vypadlo nečekaně. „Všechny dámy zhebnou.“ Zda k tomu pak došlo, informátor neuvedl.

Někdejší kolega odjel do Londýna, adresu nového bydliště si napsal do mobilu. Vystoupil na letišti a před příjezdem kufrů si odskočil na toaletu. Vtom mu telefon zazvonil, on jej vytáhl a pak už to šlo jako v grotesce. Přístroj mu vyklouzl, upadl do mísy a pohádky byl konec. Hezký výlet.

Spolužačka byla pozvána na narozeniny. U vstupu dostala malé sousto a skleničku sektu. Poté, co pogratulovala oslavenci, odešla spolu s ostatními k bazénku. Tam každý z hostů ono sousto vytáhl a mělo dojít ke slavnostnímu obřadu krmení kapříků. Měli je všichni, protože si to přečetli na pozvánce. Ona jediná to stačila sníst už u vchodu. Už jsem se neptal, jestli si dá i žížaly. Přeji všem veselý týden.

Josef Kubáník