•Kamarád novinář mi vypravoval, jak dostal od redakce úkol vyfotit paní oslavující 101. narozeniny. Jakmile jej ale babička mezi dveřmi uviděla, obořila se na něj. „Mě nefoťte! Byl jste tady loni, když jsem slavila stovku, pak jsem se viděla v novinách a vypadala jsem staře.“

•„Vyšel jsem z ordinace u zubního lékaře,“ vzpomínal ředitel Igor Stránský „a všiml jsem si, jak se na mě lidé nápadně usmívají. Asi mě znají z divadla,“ radoval se a zvesela si vykračoval dál. Když došel doprostřed náměstí a stále se všichni smáli, vytušil, že důvod je jiný. Měl na nohou obrovské gumové galoše, které si po ošetření zapomněl vyzout.

•Chystáme se do Prahy s hrou Villon F.. Před časem jsme tam uváděli Racka ruské režisérky Oxany Smilkové. Hlavní ženskou roli hrála tenkrát ještě neznámá Jitka Josková. Pražské publikum z ní bylo nadšené a po skončení představení se Oxany ptalo, kde herečku exotického zjevu objevila. Oxana nehnula ani brvou a rozpovídala se o tom, jak Jitku exotického zjevu objevila zcela náhodou v zapadlé čtvrti v jihozápadní Číně. Jitka se nestačila divit, ale zareagovala hbitě. Někdo jí volal a ona pak Oxanu poprosila, aby ji odvezla zpátky „domů“, protože v Šanghaji jsou povodně a ona musí pomáhat s úklidem.

•S herečkou Bárou Hrzánovou se stále domlouváme na tom, kdy uvidí naši Divou Báru. Má ale moc práce, stále hraje a jezdí na zájezdy. Připomnělo mi to, jak jednou vyprávěla, že po návratu z Moravy vedla druhý den syna do školky. Nevyspaná, unavená a zničená přišla do šatny a když přezouvala Toníčkovi přezůvky, přišla k ní holčička, zkoumavě si ji prohlížela a pak se opatrně zeptala: „Ty jsi maminka, nebo tatínek?“