Současně se na jiných místech konaly také soutěže žákovských orchestrů. Uherskohradišťská ZUŠka připravila a přihlásila tři kolektivy – komorní orchestr vedený dirigentem Markem Ovčáčíkem a dvě cimbálové muziky – první pod názvem Husličky a písničky umělecky a pedagogicky vede Pavel Štulír, druhá je pod vedením Radima Snopka z pobočky Staré Město.

Žákovský komorní orchestr pracuje třetím rokem, ve svém středu má třicet členů v průměrném věku patnácti let. Úspěšně se umístil v krajském kole ve Valašském Meziříčí, kde získal 1. místo s titulem Absolutní vítěz I. kategorie, s nejvyšším počtem bodů. V náročném repertoáru složeném ze skladeb Leoše Janáčka, J. Svendsena a W. Boyce překvapil porotu i posluchače virtuózním provedením. V ústředním kole v Olomouci získal mezi soubory z celé republiky 3. místo. Své kvality potvrdili mladí hudebníci také na svém posledním koncertě v Redutě 12. května.

Druhé želízko v ohni měla hradišťská ZUŠka v nové cimbálové muzice Husličky a písničky. Jméno si vybrali podle názvu CD, které před šestnácti (!) lety nahrála tehdejší dětská muzika školy, vedená Pavlem Štulírem. Dnes tato muzika hraje nadále spolu pod názvem Cifra, stále se stejným primášem Petrem Číhalem. Husličky a písničky začínaly nacvičovat před třemi lety a právě letos nastoupily vítězné tažení přes okresní i krajské kolo až k ústřednímu, konanému v Mikulově 8. května. Mezi devíti kapelami z Čech a Moravy získala muzika ve III. věkové kategorii 1. místo a titul Absolutní vítěz, zvláštní Cenu poroty za vyspělý muzikantský projev a Marek Pavlica Cenu poroty Za příkladný primášský výkon. Nutno podotknout, že si výborné 2. místo (bez udělení místa prvního) připsali i dva hráči na sólový cimbál – Josef Macek a člen muziky Břetislav Španěl, oba ze třídy Petra Gablase.

Podtrženo a sečteno, řečeno sportovní terminologií: žáci hradišťské základní umělecké školy přivezli z ústředních soutěží ve jmenovaných oborech 2015 všechny medaile – zlatou, dvě stříbrné a bronzovou.

Mimořádný úspěch mladých hradišťských muzikantů není dílem náhody. Skrývají se za ním hodiny práce talentovaných žáků, zkušenosti pedagogů, obětavost a podpora rodičů a v neposlední řadě kamarádský duch kolektivu, pocit sounáležitosti a zodpovědnosti jeden k druhému. Věřím, že výborná reprezentace školy je dalším důkazem k tomu, aby se po slíbené generální opravě původní budovy školy mohli v co nejkratším čase vrátit žáci z náhradních prostor v internátu na Mojmíru do „své hudebky", která od svého vzniku před sedmdesáti šesti lety vychovala řadu úspěšných umělců, šířících věhlas tuzemské hudební kultury daleko za hranicemi naší republiky.

Autor: ANNA MADĚRIČOVÁ