„Recepty, podle kterých každý rok vaříme, mám od mojí babičky. Ta mě učila vařit už v mých šesti letech. Tenkrát ženy vařily zpaměti, žádné kuchařky nepoužívaly. Moje babička byla velice šikovná, vařívala hodně také na svatbách. Prý jsem talent zdědila po ní,“ zasmála se hlavní organizátorka vaření Marie Lekešová.

„Babička mě vždycky učila, že musím jídla vařit s láskou a také umět šetřit a dobře hospodařit. Dříve se například nedělaly knedlíky, ale k omáčce se jedla slaná buchta. Tu jsme proto také letos k paprikové omáčce připravily,“ dodala tetička Lekešová.

Akci, která se letos uskutečnila už popáté, pojmenovaly členky spolupořádajícího ženského sboru Klebetnice Prakuchařky našich pradědečků. „Na akci po dobrém jídle každoročně vystupujeme. Tetičky nás také učí starodávná jídla vařit. Jelikož mně tyto pokrmy velice chutnají, rozhodla jsem se, že doma každý měsíc jedno staré jídlo uvařím,“ poznamenala vedoucí Klebetnic Kateřina Říhová.

Spokojený s každoročním pořádáním vaření je také správce hluckých památkových domků František Jelének. „Akce mívá vždycky velký ohlas a jídla všem chutnají. Akorát já jsem letos přišel později a už na mě nic nezbylo,“ podotkl Jelének.

Nejvíce práce má tetička Lekešová před vypuknutím akce. „Když se domluví termín, musím jídla vymyslet a hlavně doma vyzkoušet. Například letos jsme vařily polévku ze šesti slepic,“ řekla Lekešová. Podle jejího manžela má na vaření opravdu talent. „Žena si dělá často legraci, že jsem si ji nevzal z lásky, ale kvůli jejímu kuchařskému umění,“ prozradil Lekeš.