Z původně 57 zapsaných žáků se jejich počet již po půl roce rozrostl na 117 a tento počáteční nárůst žáků se i v dalších letech stupňoval. Proto mohlo dojít 1. září 1943 k osamostatnění pobočky a vzniku samostatné Městské hudební školy v Uherském Hradišti. Prvním ředitelem se stal Josef Jírů a škola čítala již 223 žáků a pět učitelů (klavír, housle, zpěv, hudební nauka). Výuku se podařilo udržet i přes všechny svízele válečné doby a nová etapa nastala 1. září 1945, kdy se stal ředitelem dosavadní učitel houslí František Vávrů, který školu řídil až do roku 1973. Roku 1949 byla škola přejmenována na Městský hudební ústav, žáků bylo již 338 a učitelů 12.

Rok 1951 přinesl opětnou změnu nejen v názvu, ale i organizační struktuře školy. Všechny městské hudební školy a ústavy byly zestátněny pod jednotným jménem - hudební škola. V uherskohradišťské „hudebce“ - jak se škola všeobecně nazývala - se tehdy kromě již zmíněných houslí a klavíru postupně dařilo rozšiřovat nabídku výuky o další nástroje, především dechové, a to jak dřevěné (klarinet), tak žesťové a brzy přibyla i hra na akordeon.
K velkému průlomu hudebního školství došlo v roce 1960, kdy na základě nového školského zákona byly ustanoveny lidové školy umění jako náhrada za dosavadní hudební školy, a to se zásadní novinkou – s vyučováním ve čtyřech oborech – hudebním, výtvarném, tanečním a literárně–dramatickém. Je nasnadě, že tak velké změny nešlo provést ze dne na den a k rozšiřování jednotlivých oborů docházelo na školách postupně.

Lidová škola umění v Uherském Hradišti byla nejdříve rozšířena o obor výtvarný - 1964, o rok později se začalo vyučovat v oboru tanečním a v roce 1966 i v oboru literárně-dramatickém. K 1. září 1966 byla tedy LŠU (tzv. „liduška“) v Uh. Hradišti již plně čtyřoborovou školou s 600 žáky a 20 učiteli.
I nadále neustávalo postupné rozšiřování školy, počet žáků narůstal a rozšiřovala se nabídka předmětů v hudebním oboru. Postupně přibyl cimbál, kytara a violoncello, v sedmdesátých letech došlo v hudebním světě ke znovuobjevení zobcové flétny a tudíž i jejího zavedení do vyučování jako svébytného nástroje. Dále přistoupila příčná flétna, v devadesátých letech pak saxofon, bicí nástroje a sólový zpěv. Počet žáků v roce 1990 dosáhl čísla 1032, počet učitelů 35. V tomto období se vystřídalo ve škole po kratším působení několik ředitelů, až se roku 1992 ujal vedení stávající ředitel Stanislav Nemrava. Zřizovatelem ZUŠ Uherské Hradiště je od roku 2001 Zlínský kraj.

V Uherském Hradišti se vyučuje v hlavní budově na Mariánském náměstí a několik tříd je umístěno v prostorách Reduty. V roce 1991 vznikly pobočky ve Starém Městě a Kunovicích, které se postupem času slibně rozrůstají a k dnešnímu dni jsou zde dětem k dispozici již všechny obory. V roce 2007 byly otevřeny dvě další pobočky - v Buchlovicích a Polešovicích, kde se zatím učí hře na vybrané nástroje hudebního oboru.

Současnost této největší základní umělecké školy ve Zlínském kraji charakterizuje postupné omlazování a stálé vzdělávání pedagogického sboru, jednání o opravě školní budovy v Uherském Hradišti i zkvalitňování podmínek k výuce ve spolupráci s místními úřady v pobočkách, úspěchy v krajských i celostátních soutěžích, spousta kvalitních koncertů, tanečních i divadelních programů a výstav i vystoupení pro různé organizace města a široké okolí. Především je to ale soustavné vedení mladé generace ke vztahu ke kultuře a její cílevědomé umělecké vzdělávání. A to už oněch 70 let.

Magdalena Uhrová