Chrástek se tak do galerie svými pracemi vrací po dvanácti letech, za tu dobu jeho tvorba prošla zajímavým vývojem, ale přitom si zachovala osobitý a nezaměnitelný autorský rukopis. Chrástek se narodil v roce 1953 v Uh. Brodě, již na střední škole se zabýval fotografováním a slavil úspěchy v nejrůznějších soutěžích. Pracoval jako asistent kamery v Krátkém filmu Praha, pak jako fotograf Slováckého muzea. Jako jeden z prvních vystudoval fotografii na pražské FAMU (profesoři Ján Šmok, Jaroslav Rajzík a Pavel Štecha), učil na brněnské uměleckoprůmyslové škole a od roku 1985 byl na „volné noze“ jako umělecký fotograf.

V roce 1991 založil v Uh. Brodě reklamní agenturu Q–studio, výtvarnou a užitou fotografií se však stále intenzivně zabývá. Doposud připravil kolem třiceti autorských výstav, mimo jiné i v Rakousku, Holandsku a Japonsku.

Chrástkovy fotografické obrazy (jen připomínám, že jsou čistým fotografickým záznamem skutečnosti) bychom mohli řadit do konceptuální tvorby. Ale jen okrajově. Autor nehromadí schválnosti, aby vytvořil „zajímavý“ obraz. Jeho fotografie jsou kombinací precizního technického provedení, suverénní hry s prostorem, barvou a atmosférou a sdělením až filozofujícího obsahu – ať fotograf ztvárňuje osobní pocity a zážitky, nebo se inspiruje mytologií, křesťanskými symboly či erotikou. Vývoj jeho tvorby od až puristicky čistých geometrických tvarů přes zapojování lidského těla a začleňování nejrůznějších předmětů a materiálů do obrazu by si zasloužil samostatný rozbor.

Trochu nám jej naznačí názvy některých uzavřených kolekcí (a výstav) – Pocta čtverci, Tajemství červené, Intimní autoportrét. Kolekce v Galerii SM představuje Chrástkovu tvorbu za posledních pět let. Tvorbu, která vybízí diváka k dialogu, evokuje vnímatelovy vlastní zážitky a pocity, zkrátka nenechává nás chladnými a nezúčastněnými.

Františkova dcera Lucie nevystavuje s otcem poprvé a konfrontace jejich tvorby je bezesporu vždy zajímavá (velkolepé prostory galerie a způsob instalace k tomu dávají mimořádnou příležitost). Lucie je ročník 1980, studovala fotografii na uherskohradišťské střední uměleckoprůmyslové škole a v letech 1999–2005 na pražské FAMU (prof. Štěpán Grygar).

Doposud připravila šest autorských výstav, mimo jiné v Polsku a na Slovensku. Podobně jako otec pracuje v ucelených tematických cyklech, v nichž uplatňuje moderní výtvarný pohled mladého člověka (připomenu, že bytostně ženský či dívčí) poučeného prostředím, v němž vyrůstala i historií výtvarné kultury. V Uh. Hradišti vystavovaný cyklus je nazván „Vůně švestkových povidel“ a je zcela reálně inspirován a motivován prostředím starého polorozpadlého domu, v němž kdysi žila její prababička. Autorka nearanžuje, nechává působit emotivně silnou atmosféru až tajemného interiéru, volí střídmou barevnou tonalitu a pracuje s rozostřením obrazu, které evokuje mlhavost a prchavost vzpomínek, prchavost a konečnost lidského bytí. Její pohled je poetický, ale nikoli nasládle sentimentální. Kombinuje ztvárnění celku s působivými detaily v kompozičně promyšleném provedení.

Výstava fotografií Lucie a Františka Chrástkových potrvá v Galerii Slováckého muzea do 13. dubna.

Miroslav Potyka