Tak trochu paradoxně stál u zrodu újezdský divadelní režisér Karel Řehák, který tehdy do silvestrovského pořadu přizval několik krojovaných tanečních párů – tak vznikl nejprve Slovácký krúžek při TJ Sokol Újezdec-Těšov (od roku 1975 Rozmarýn), organizace se ujal dlouholetý tanečník uherskobrodské Olšavy Josef Kovařík a do uměleckého vedení se zapojila i Ludmila Hasalová (Jančářová), taktéž olšavská tanečnice.

Poprvé nový soubor vystoupil v předvečer 1. máje a na druhý den již absolvoval „zájezd“ do Luhačovic. Zásadou bylo jevištně zpracovávat především materiál z obce a nejbližšího okolí – v tomto směru byl zajímavým pramenem sběr kronikáře Jana Bludského z dvacátých let minulého století „Těšovský rok ve starodávných zvycích, slavnostech, písních a tancích“. Brzy s Rozmarýnem začala jako choreografka spolupracovat další členka Olšavy Jarka Zelená, provdaná Uherková. Jako doprovod vystřídala újezdskou dechovku mladá cimbálovka Šabla s primášem Stanislavem Škubalem (až do roku 1991).

V době normalizace se do Újezdce „uchýlil“ i umělecký šéf a choreograf Olšavy Jan Miroslav Krist, který pomáhal jako dramaturg, scenárista a režisér. V polovině sedmdesátých let tak má Rozmarýn na repertoáru řadu originálních čísel, z nichž lehce vytvoří celovečerní program (sedlcké, verbuňk, tuplovaná šotyška, kovářský, Kroměříž, točivé tance z Havřic, Uherského Brodu a Prakšic, ztvárnění prvního a druhého svatebního dne, později rozšiřují repertoár (Dračky, odzemek, tance ze Zálesí, podšable, V tom Újezdci, podtáčaný, Dožínky, Odvody, Zpívání na pivo, Řemeslnické tance, Hody, Zbojnické, Bajeryš a další) mnohé z nich jsou na repertoáru dodnes.

V sedmdesátých a osmdesátých letech absolvuje Rozmarýn celou řadu významných vystoupení (okresní, krajské a národní soutěže ZUČ, festival v Tvrdonicích, Kopaničářské slavnosti, mezinárodní folklorní festival Strážnice, mezinárodní festival ZUŠ v Brně, výstava Země živitelka, Javořina, Dolňácké slavnosti, U nás na Náchodsku, Rožnov pod Radhoštěm, Festival fašanku ve Strání a podobně). Reprezentuje i v zahraničí (Německo, Holandsko, Jugoslávie, Portugalsko, Litva). Vždy po pěti letech si premiérovým pořadem připomíná výročí svého založení, v roce 1977 založil tradici krojovaných plesů, pořádá i fašankové obchůzky.


Po roce 1989 se jako vedoucí se souborem rozloučil Josef Kovařík, odešla muzika Šabla, nebylo tolik zájmu o vystoupení, řada členů měnila zaměstnání… Rozmarýn ale určitou krizi přestál, stabilizoval se jako občanské sdružení, vedení přebírají Ladislav Zapletal a Petr Vozár, z odchovanců LŠU Uherský Brod vzniká v roce 1991 nová cimbálová muzika Rozmarýn, nejprve s primášem Romanem Daňkem, později Romanem Myšinským. Od roku 2001 je vedoucím Miroslav Jančář, taneční složku vede Petr Vozár. V Uherském Hradišti vídáme Rozmarýn na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek. Své nástupce si vychovává v dětském souboru Rozmarýnek, který navštěvují děti od tří do deseti let.

Miroslav Potyka