V sobotu ale všem opět vyrazili dech. Poprvé v historii se pustili do opery s názvem Dobře placená procházka a znovu potvrdili, že v Hradišti se dělá divadlo na jedinečné úrovni.

„Bylo to něco tak překvapivého a nečekaného, že se z toho pořád nemůžu vzpamatovat. Slovácké divadlo posunulo už tak vysokou laťku ještě výš. Jsem nadšená a rozhodně jsem Dobře placenou procházku neviděla naposledy," nechala se po premiéře slyšet třicetiletá Zdenka Jakubíková. Nebyla sama, kdo byl novinkou nadšený. Při čtvrteční veřejné generálce diváci volali po skončení „Bravo" a v pátek dokonce celé divadlo povstalo.

Velkou zásluhu na výsledku má nejen živý orchestr, jenž doprovází herce přímo na jevišti, ale hlavně mistr hudebních titulů Radek Balaš. „V Hradišti jsem jako doma. Herci jsou mými přáteli a na každou spolupráci se moc těším," říká Balaš, jenž na Slovácku nastudoval takové hity jako Donaha! či Cikáni jdou do nebe. „Je to zvláštní, ale tentokrát jsem už tři dny před premiérou byl klidný a věděl jsem, že to dobře dopadne," dodává spokojeně režisér.

A pak jsou tady herci. Pětice těch hlavních, Klára Vojtková, Anna Pospíchalová, Petr Čagánek, Martin Vrtáček a Tomáš Šulaj, odvedla mimořádnou práci. „S režií Radka Balaše jsem se setkala podruhé, poprvé to bylo při muzikálu Cikáni jdou do nebe. Tady ale na rozdíl od Cikánů šlo na první pohled o zábavu a fóry, jejichž námětem je honba za penězi. Ale takové absurdní gagy, navíc v sevřenější až operní formě, vyžadovaly pečlivou až hodinářskou práci a tomu odpovídalo i zkoušení," popisuje Klára Vojtková s tím, že diváci tu dřinu nesmějí poznat. A nepoznali. Zájem o Dobře placenou procházku je velký, do konce října je naplánováno hned devět představení. (kaj)