Cesta nebyla jednoduchá 30 hodin, čtyřiadvacet v autobuse a šest trajektem, kde putování zpříjemnil bazén. Další zážitky nám svěřila tanečnice souboru Barbora Cahlíková. „Ubytovaní jsme byli v místní základní škole, kterou jsme vzhledem k její masivní betonové konstrukci překřtili na Alcatraz, ale dobré zázemí nám poskytla. Vzorně se o nás staral místní soubor Marmilla 76, jehož členové nám záviděli naši výdrž a neúnavnost. Sardinii jsme projeli křížem krážem, poněvadž prakticky denně se ve večerních, nebo spíš nočních hodinách vystupovalo v jiném městě. Ale jelikož je Sardinie krásná a přes den jsme měli dost času její krásy včetně nádherných pláží poznávat, vůbec nám to nevadilo. Stravování bylo poněkud monotónnější těstoviny a rajčatovou omáčku si asi delší dobu nedáme , ale vypomohli jsme si vlastním kuchařským týmem a škvařežinou. Při našich vystoupeních měla největší úspěch řemesla. Hlášky z nich jsme se naučili v italštině a pro jistotu přidali i hostesku s titulkama, líbil se i kopaničárský čardáš. Kalina zase zapůsobila Myjavou a tancem Za mašličku, který se Italům mimořádně líbil. A když k tomu muzikanti Cifry přidali svá hudební čísla, byl úspěch programu jistý při posledním vystoupení jsme se museli vracet na pódium třikrát…"

A pak již po dvou týdnech atraktivních zážitků v nádherné krajině se oba soubory a muzikanti zase vydali na dlouhou cestu domů. Na Sardinii budou všichni členové obou souborů často vzpomínat.

Obě seskupení vyjela v první polovině srpna na Sardinii.

Obě seskupení vyjela v první polovině srpna na Sardinii. FOTO: archiv souborů

Autor: Miroslav Potyka