Nedá ale příslušné suroviny do domácí pekárny a nezapne ji, řídí se podle tradičních postupů kvásek, mouka, voda a nechat vykynout.

Poprvé se o domácí chleba pokoušel před sedmi lety, ale jak sám říká, velké úspěchy nezaznamenal. V té době prý nebylo na internetu ani tolik rad a receptů jako dnes. Potom potkal známého, který pracuje v pekárně. Ten mu poradil co a jak, a rázem se začalo dařit. Před dvěma lety se Ivo Nožička posunul ještě o kousek dál, svůj vypěstovaný kvásek nabízí dál. Tehdy se totiž zaregistroval na takzvanou kváskovou mapu. Ta funguje na principu spolupráce. Lidé, kteří si chtějí doma upéct chleba, se podívají na mapu a najdou ve svém okolí člověka, který jim kvásek bezplatně věnuje. Většinou stačí přinést nádobu na něj a úsměv. Na Slovácku je v současné době šest takových míst, z toho dvě jsou Iva Nožičky na Modré a v Uherském Hradišti.

A proč se dal muž do pečení vlastního chleba? „Můžu ho podřídit svému obrazu a vím, co v něm je," usmívá se živnostník. Vůbec nejtěžší je podle něj na celé přípravě i pečení udělat si vlastní kvásek. Ten obsahuje pouze vodu a žitnou chlebovou mouku. „Voda by měla být vlažná, teplá proces příliš urychlí a studená zase hodně zpomalí, ideální je teplota okolo třiceti stupňů," popisuje své zkušenosti amatérský pekař. Dodává, že kdyby si ale musel vybrat mezi studenou a teplou, zvolil by studenou. Prý to není zase taková věda, ale člověk musí být trpělivý. Důležitý je pak poměr vody a mouky (zhruba 1:1) a pro vytvoření kvásku také teplota. V létě mu stačí někdy i osm hodin, v zimě je to přes deset. Právě kvůli velké časové náročnosti a potřebné trpělivosti hodně lidí vyzkouší upéct chleba jednou, a i když se jim podaří, víckrát to nezkouší.Ivo Nožička.

Na začátku totiž trvá dost dlouho, než se dostaví první cykly kvásku. „Existují různé názory, někdo říká, že se musí kvásek aspoň třikrát doplňovat, jiní, že až jedenáctkrát, to pak trvá třeba čtrnáct dní, než vlastní kvásek vznikne," povídá Ivo Nožička. Hotový kvásek se musí udržovat buď v lednici, nebo ho neustále doplňovat, je to totiž živá kultura. „Když se vychladí, může být v lednici třeba týden nebo 14 dní v klidovém stavu," popisuje pekař. Sám chleba peče dvakrát do týdne, v obchodě ho vůbec nekupuje. Jeho běžná trvanlivost je čtyři až pět dní. Na jeden zhruba 900 gramů velký chleba dává 400 gramů kvásku a zbytek doplní moukou podle libosti a vodou.

Založení kvásku

Pro založení potřebujeme kvalitní, jemně mletou žitnou mouku a vodu.

1. den (založení kvásku): Do velké sklenice (nejlépe 1 litr) nasypeme cca 100 ml žitné mouky a přilijeme tolik vlažné vody, aby nám po řádném zamíchání vzniklo těsto kašovité konzistence, ale ne moc řídké. Na sklenici dáme potravinářskou fólii, upevníme gumičkou a postavíme na teplé místo (cca 30 °C, rozhodně ne více než 35 °C), kde zůstane do druhého dne.

2. den (1. krmení kvásku): Těstíčko promícháme a ochutnáme. Je-li nakyslé, přidáme opět cca 100 ml mouky a vlažnou vodu, řádně promícháme, až máme opět středně hustou kaši. Přikryjeme a postavíme na teplé místo. Pokud těsto není nakyslé, tak ho jen promícháme, přikryjeme a necháme stát do dalšího dne na teplém místě to už by mělo být nakyslé určitě. U vznikajícího kvásku sledujeme barvu neměla by se měnit, konzistenci v těstě by se měly začít tvořit bublinky a tím by se měl začít zvětšovat jeho objem.

3. den (2. krmení kvásku): Opět přikrmíme kvásek přidáním cca 100 ml mouky a vlažné vody. Promícháme, přikryjeme a postavíme na teplé místo.

4. den (pečeme): Již bychom měli mít hotový kvásek hodně kyselý, plný bublinek. Vznikly v něm ty správné bakterie, které jsou zodpovědné za přítomné kyseliny. V momentě, kdy bakterie zpracovaly veškerou mouku, se začne objem zmenšovat.

Kvásková mapa zasahuje i na Slovácko

Na šesti místech na Uherskohradišťsku si můžete vyzvednout zdarma kvásek na chleba

Upéct si dnes doma chleba není pro mnoho lidí žádná věda, mají domácí pekárnu. Tam dají příslušné suroviny a zapnou stroj. Existuje však celá řádka lidí, která dělá chleba tradičně, s kváskem. A právě tito nadšenci se dali dohromady a zaregistrovali se na takzvanou kváskovou mapu. Na vybraných místech pak dávají zdarma k dispozici kvásek. Na Slovácku je takových míst šest. Že je dnes pečení chleba jistým fenoménem svědčí i fakt, že na internetu existují speciální stránky s recepty a i na sociálních sítích vznikají skupiny věnující se tomuto tématu, na Facebooku je to třeba PečemPecen.cz

(pro zvětšení kváskové mapy klikni)

Kvásková mapa zasahuje i na Slovácko.