Původně jsme uvažovali nad kořenovkou

„Máme zpracovánu projektovou dokumentaci a vše potřebné. Hlavní problém je v tom, že pokud ty peníze seženeme a čističku postavíme, v podstatě nás to zabije. Víte, jak je to v celé republice, kolik obcí je takto zadlužených, že už pak nemají na provoz. Třicet milionů by pro nás byla likvidační částka,“ vysvětluje starosta obce Pavel Štěpančík.

Podobný názor má i obyvatelka Částkova Jana Vlčnovská. „Ještě neznám všechna pro a proti, takže nemám jasný názor, uvidím po veřejném projednávání. Ale třicet milionů je opravdu hodně peněz,“ říká Vlčnovská.

Studii na výstavbu čističky zadalo už minulé zastupitelstvo, v jehož čele seděl Radek Železník. „Dělali jsme tehdy vodovod a měli jsme to navrženo jako pokračování územního plánu. Původně jsme uvažovali nad takzvanou kořenovkou, kdy kaly odchází do odpadních jam a jejich zpracování biologicky napomáhají kořeny stromů a další speciálně zvolené rostliny. Tato varianta měla stát asi dvanáct milionů. Tu nám ale odborníci nakonec nedoporučili, a tak jsme zvolili čističku biologicky mechanickou, která je dražší,“ vysvětluje bývalý starosta.

Roční rozpočet obce jsou tři miliony korun, další necelý půlmilion ročně by stál provoz čistírny odpadních vod.

„To, že ji chceme vybudovat, je nutnost Evropské unie, ale nikdo nedává dotace. Pokud už nějaká obec dotace získá, tak ta, která má třeba sedmnáct set obyvatel,“ uvažuje Štěpančík.

Na názor ohledně zásadního projektu se zastupitelstvo zeptá přímo občanů. „Vysvětlíme jim klady, zápory a řekneme, tady to máte, vyjádřete se. Zastupitelé se pak sejdou a řeknou uděláme, nebo neuděláme,“ nastiňuje budoucí postup starosta Částkova. A dodává, že podle jeho názory by obec čističku vlastně vůbec nepotřebovala.

„Každý odborník vám řekne, že když má obec takový průtok a roční znečištění jako my, tak je samočistící,“ podotýká Štěpančík.

Domluvit by se mohlo spíš několik obcí

V tom si notuje se svým předchůdcem. „Myslím si, že je to dost peněz. Pokud bych se měl k tomu dnes vyjádřit, určitě bych do čističky za třicet milionů nešel. To už by se spíš mohlo domluvit několik obcí dohromady a vytvořit například čističku centrální,“ nastiňuje jednu z variant Železník.

Jak vše dopadne, má naznačit zítřejší setkání s obyvateli obce. „Uvidíme ve čtvrtek 16. února, zda je čistička tím nejžádanějším a nejpotřebnějším, co občany Částkova skutečně trápí,“ naznačuje Štěpančík.

Pět otázek pro starostu Pavla Štěpančíka

Povinnost zprovoznit ČOV měly obce nad dva tisíce obyvatel, co do vybudování ČOV tlačí nebo tlačilo Částkov s necelými čtyřmi sty obyvateli?

Správně jste podotkl, že povinnost platila pro obce nad dva tisíce obyvatel. Nikdo nebránil obcím o nižším počtu obyvatel, aby si ČOV vybudovaly. Mnoho informací bylo nesrozumitelných, a proto některé malé obce začaly připravovat projektovou dokumentaci na výstavbu ČOV. V Částkově se stalo totéž a v současné době jsme ve fázi zpracované projektové dokumentace. Zastupitelstvo přebralo „štafetový kolík“ s nápisem ČOV a nechce být v této problematice lhostejné.

Pokud by se obyvatelé v obci většinově rozhodli ČOV za 30 milionů postavit, určitě byste si museli vzít úvěr. Jak vysoké částky je rozpočet vaší obce schopen ročně na takové případné splátky uvolňovat a kolik let by umoření 30milionového závazku Částkovu trvalo?

Pokud se občané vysloví pro vybudování ČOV v Částkově a zastupitelé rozhodnou o zahájení prací, nebude vůbec jednoduché finanční prostředky sehnat, v případě dotace doinvestovat celou akci a následně splatit úvěr. Jak dlouho by obci trvalo umoření takové částky při desetinásobně nižším ročním rozpočtu, to jsou velmi snadné počty. Pravděpodobně pro další strategický rozvoj obce by byl tento krok smrtící.

Jestliže výstavbu ČOV nakonec nezahájíte, jakým způsobem budete v obci řešit s tím tématem spojenou problematiku kanalizační a odpadovou?

V případě, že obec nezahájí výstavbu ČOV, bude muset dále hledat další alternativy řešení spojené s problematikou odpadních vod. Je zatím předčasné toto téma déle rozebírat.