Určitě jste již mluvili o dopadech nové vyhlášky, jak vás změny zasáhnou?

U nás existují vlastně tři druhy lázeňské péče a všechny to zasáhne. Máme komplexní lázeňskou léčbu, příspěvkovou a ambulantní. Ta komplexní byla u většiny indikací (určení léčebného postupu pozn. aut.) dlouhá 21 nebo 28 dnů. V Ostrožské Nové Vsi jsme se zabývali„ sedmičkami" pohybový aparát a „desítkami" kůže. Revizní lékař zařízení navíc mohl navrhnout prodloužení. Od října bude zkrácená komplexní lázeňská léčba na 21 dnů, u dětí na 28 dnů, tam bylo dříve možné strávit až 40 dnů v lázních. Příspěvková péče je pak zkrácená na 14 dnů. Průměr tady v Nové Vsi byl 28 dnů, v Luhačovicích se často objevovaly indikace i na 35 dnů, ale tamní průměr bych tipoval okolo 30 dnů. Princip byl ale v tom, že vedoucí lékař mohl navrhnout prodloužení. Dneska ho sice může navrhnout také, ale musí to parafovat revizní lékař pojišťovny. Po 21 dnech je váš stav výrazně lepší a pomalu se chýlíte ke konci s léčbou. Sedmnáctý nebo osmnáctý den se zjistí, že byste potřebovala ještě týden. Návrh by se měl poslat reviznímu lékaři příslušné pojišťovny, a ten by to měl podepsat. To se ale dít nebude, protože ta doba je příliš krátká. Navíc revizních lékařů je málo. Položme si proto zásadní otázku, co je vůbec smyslem těchto změn. Odpověď je jasná, získat více peněz. Do lázeňství se vkládalo asi 2,5 procenta z rozpočtu ministerstva zdravotnictví. Dneska nám teoreticky zkrátí peníze o 800 milionů, ale stát přijde o čtyři až pět miliard celkově ve všech fázích.

V tom případě je to ale nesmyslná změna, pokud chce stát ušetřit.

Nikomu to nepřipadalo divné, a to jsem jednal s předsedou senátu Milanem Štěchem a syn jako předseda svazu lázní jednal s Eduardem Bláhou. Do lázeňství tedy nepotečou ty 2,5 procenta, ale třeba jen 1,8 nebo 1,4 procenta. My sice přijdeme o těch 800 milionů, ale stát přijde o miliardy. Ukazoval jsem to všem názorně v grafech, ale to nikoho nezajímalo. Jsou to velmi jednoduché počty. Obvolával jsem i ředitele jiných lázní, například v Hodoníně, Lázně Darkov, Bělohrad, všichni budou mít obrovské problémy, v průměru budou propouštět třicet procent zaměstnanců. Stejně jsme na tom my. Nenaženeme tu ztrátu, abychom mohli udržet stávající počet lidí. Snažíme se, napojujeme se na nemocnice, děláme pooperační péči, ale pořád to nebude stačit. Navíc je to vázané tím, že pojišťovny mají také jen určité množství peněz.

To nejsou růžové vyhlídky…

Další negativum je, že zrušili pobočky pojišťoven ve Zlíně a v Olomouci a jsou všechny v Ostravě. Existovalo dvanáct poboček, dneska je jich sedm. To má také neblahý vliv. Budeme muset jezdit kvůli každé záležitosti do Ostravy. Nakonec bližší košile než plášť. I v Moravskoslezském kraji jsou lázně a pojišťovny se budou snažit směřovat klienty tam. Dříve jsme o sobě věděli, kontrolovat nás jezdili ze Zlína, dneska k nám bude jezdit kontrola z Prahy. Pak nás bude chytat za každé slovo.

Sledujete v poslední době větší nápor kvůli vyhlášce?

Očekávalo se to, ale nestalo se tak. Lidi si neřekli, pojeďme ještě rychle do lázní. Naopak počet klientů se snížil v rámci úsporného systému pojišťoven. Pojišťovny nám navíc dávají limit. Například máme od nich limit 800 tisíc pro pacienty, ale ve skutečnosti bude třeba počet lidí, kteří by k nám chtěli jít, objemově milion a půl. Ale smůla, musíme je odmítnout.

To jsou ekonomické dopady…

Problémy nastávají i medicínsky. Dříve byly lázně specifikovány na určité onemocnění. Dnes nový indikační seznam rozděluje lázně podle vody. To znamená, že pomalu všichni mohou dělat všechno. My v Ostrožské Nové Vsi jsme se zabývali pohybovým aparátem a kůží. Dnes můžeme dělat periferní cévy a neurologické obtíže. Například v Luhačovicích jsme léčili pohybový aparát pouze příspěvkově, dnes mohou zájemci využít komplexní léčby.

Mohou všechny tyto faktory vést až k zániku lázní?

Ony zaniknou, to je už dané. Do dvou let nastanou velké problémy. Dělám v lázeňství celý život a myslím si, že tomu dáváme všechno i na té celosvětové úrovni. Problémy ale nejsou jen u nás. I když to není celosvětový problém, protože některé národy neví o lázeňství nic. Takového Holanďana do lázní nedostanete. Zajímavá je východní klientela, tam ale zase začal váznout systém víz. Je to strašně složité. Člověk si objedná pobyt, zaplatí zálohu, ale pak nedostane v termínu vízum. Systém dopadne hlavně na ty podniky, které jsou zadlužené. My máme výhodu, že jsme v černých číslech, protože patříme do společenství lázní a jsme známí snad po celém světě. Byli jsme třeba na veletrzích v Číně či Singapuru. Ale ani tato samoplátecká klientela, ať z ČR či zahraničí, kterou takto získáme, nám nenahradí výpadek 30 procent, jenž kvůli zkrácení délky pobytu u komplexní a příspěvkové léčby v Ostrožské Nové Vsi vznikne.

A situace se bude zhoršovat…

To každopádně. Jak jsem řekl, může nastat to, že propustíme 20 až 30 procent lidí. To ale není vše, o peníze přijdou i firmy a lázeňské obce. Všechno na sebe navazuje. Obec od nás dnes dostává 600 tisíc na lázeňském poplatku, když budeme mít polovinu klientů, dostane pouze 300 tisíc. Bude to mít nejen dopad medicínský, ale i ekonomický. Primárně na lázně, ale sekundárně také na jejich široké okolí.

Lze najít nějakého viníka budoucí špatné situace?

Řeknu to na rovinu. Podíl na omezení lázeňských pobytů měli lékaři. Uvedu příklad. Po zjištění cukrovky v akutním stadiu měl do tří měsíců pacient nárok na takzvaný edukační pobyt, kde se člověk naučil, jak si má píchat injekce, co může jíst, co se stane, když vzniká šok a podobně. Pacient prostě dostal komplexní informace, bylo jich víc na jednom místě, takže si navíc mezí sebou popovídali, co jim dělá dobře a co ne, podělili se o své zkušenosti. Lékaři ale teď řekli, že to není potřeba, že to budou dělat odborní lékaři. Dopadlo to ale tak, že to nakonec nedělá nikdo. Specialista nemá čas si s pacientem hrát hodinu nebo dvě.

Myslíte si, že jsou lázně nadstandard?

Ano, v lázních byli i lidi, co tam neměli co dělat, byli tam třeba takzvaní lázeňští manželé. Těch je však velmi málo. Síto je navíc čím dál tvrdší. Nedokážu si představit, že těžký astmatik bude moct jít do lázní jednou za tři roky. Dnes existuje spousta lidí, která jede poprvé do lázní na doporučení, a pojišťovna jim to uhradí a příští rok. Tak už pak jedou na své náklady, protože ví, že jim to pomohlo. Některé kožní problémy sice po lázeňských procedurách zmizí, ale třeba za 10 měsíců se objeví znova. Bohužel ale ne každý na to má prostředky. Pacient je v zajetí různých institucí, ať je to pojišťovna nebo cokoli jiného. Na prvním místě bychom přece měli mít člověka a jeho zdraví. Na rovinu si řekněme, že o nemocného člověka nebude nikde zájem. Dneska se vás podniky, ať je to stavebnictví, průmysl nebo obchod, budou chtít zbavit, jakmile začnete marodit. Každý chce, aby jeho zaměstnanci byli zdraví.

Kolik procent tvoří ve vašich lázeňských domech samoplátci a kolik dotovaní pacienti?

Je to rozdílné. Třeba v Luhačovicích je to padesát na padesát, v Ostrožské Nové Vsi dělají samoplátci v průměru 15 procent. Každé lázeňské zařízení bude mít příští rok propad. Nám na Slovácku navíc působí značné problémy oprava silnice v Ostrožské Nové Vsi, odpadlo 40 procent pacientů denně. V současné době tu máme čtyři cizince.

Čím jsou lázně v Ostrožské Nové Vsi pro klienty přitažlivé?

Speciálně sem jezdí lidé kvůli minerální vodě, která obsahuje síru, zhruba 4 8 miligramů. Voda jde z hlouby asi 55 metrů a má teplotu 12 14 stupňů. My ji musíme dohřívat na 36 až 38 stupňů. Vyrábíme i speciální masti s přídavkem naší minerální vody. Vozíme do Ostrožské Nové Vsi i rašelinu z Třeboně, protože po ní byla poptávka. To, co je v lázeňství nosné, je podle mě přírodní léčivý zdroj voda, rašelina nebo klimatická léčba.

Jak jste se vy osobně k lázeňství dostal?

Já jsem původně veterinární lékař. V 50. letech jsem chtěl jít studovat klasickou medicínu, ale nešlo to, a nejbližší obor byla právě veterina. Specializoval jsem se na různé nemoci přenosné ze zvířat na lidi. Na konci osmdesátých let jsem pak od vetelriny odešel. Časem jsme si pronajali první hotel v Luhačovicích, Hotel Zálesí, ten ale zkrachoval. Nakonec se to všal rozjelo. Nejdříve jsme dělali ozdravné pobyty pro ekologicky ohrožené oblasti. Od roku 1993 jsme začali budovat vlastní lázeňská zařízení. V současné době máme v Luhačovicích 305 lůžek. V roce 1996 jsme koupili objekt v Mariánských lázních, bývalé vládní sanatorium. V roce 2000 byly obrovské problémy v Ostrožské Nové Vsi, jak finanční, tak i jiné. Po přemlouvání jsme koupili i tyto lázně, museli jsme ale v podstatě vše vybudovat znovu. První část jsme tam otevřeli v roce 2002 a postupně jsme pak dodělávali zbytek. Vloni jsme pak dokončili cyklostezku, tenisový kurt, kavárnu a další věci.¨

Antonín Plachý

Antonín Plachý se narodil před sedmdesáti lety v Uherském Hradišti. Chtěl jít studovat medicínu, to ale nebylo kvůli politické situaci možné, proto si vybral nejbližší možný obor veterinu. V současné době žije ve Vlčnově a má s manželkou tři děti.