Vznikaly a byly budovány vlastně nejen pro zesnulého, ale také pro věci či artefakty, které si takříkajíc zesnulý odnesl do posmrtného života.

Asi nejznámějším příkladem jsou egyptské pyramidy. Vše mělo jeden háček, hroby a především jejich obsah přitahovaly vykradače, kteří se ziskem cenných předmětů mohli výrazně obohatit. Ani egyptské pyramidy neunikly zlodějům drahých a hodně ceněných artefaktů, přestože stavitelé v Egyptě pracovali profesionálně, aby možné zloděje odradili.

Méně známé jsou již pyramidy ve střední Americe. To je velmi zajímavý kraj doposud zastřen mnoha záhadami, obzvláště obyvateli, kteří tam žili. Kromě májských a peruánských pyramid tam také pohřbívali zesnulé v poušti. Díky suchu a horku zůstali vlastně ve stavu jako mumie. Samozřejmě také u nás se pohřbívalo. Jak a kde? Všechny informace by se do článku nevešly, ale alespoň několik příkladů uvedu.

Dříve se pohřbívalo kolem kostela

Podle starých zvyků a tradic samozřejmě u kostela, který byl nejblíže místu zesnulému, respektive jeho rodišti. Mnoho lidí ale třeba neví, že sebevrazi byli pohřbíváni někdy až za zdí hřbitova. Skutečností také je, že se dříve pohřbívalo kolem kostela, nikoliv v řádcích, jako je tomu nyní, v dnešní moderní době. Je to paradoxní, ale dnes již vlastně ani nezjistíte, kde jsou vaši předkové o nějakou tu generaci starší pohřbeni.

Najít správné místo může trvat několik let a stojí mnoho bádání v archivních pramenech a matričních knihách. Vlastně, pokud nemáte šlechtický původ, zjistíte z matrik původ svých předků asi tak do roku 1650, kdy byly matriky tak nějak přivedeny do běžného života především farářům kostela, kde byl dotyčný pohřben. Ovšem pokud by byl váš původ šlechtický, kořeny vašeho poznání předků mohou sahat o mnoho let dále do dějin. Jak pátrání po šlechtických rodech vypadá v praxi, představím na několika příkladech z našeho regionu, které jistě za zmínku stojí.

Známá je hrobka na kopci svaté Barbory

Panstvo bývalo od dávných dob mecenášem a mnohdy i stavitelem kostelů a kapliček. Pokud pomineme otázku jejich skutečného božského přesvědčení, můžeme si alespoň přiblížit několik případů, více či méně známých z našeho regionu.

O velmi známé hrobce na kopci svaté Barbory u hradu Buchlova ví patrně každý. Spočívají v ní ostatky rodu Petřvaldského a také rodu Berchtoldů. Ovšem jejich předchůdci, myšleno majitelů panství buchlovského a podstatné části regionu, Zástřizlové byli pochováni v Buchlovicích v kryptě starého kostela zasvěcenému svaté Alžbětě. Právě s tímto rodem je spojen můj archeologický výzkum. Před několika lety, poprvé v životě, jsem měl možnost podílet se na objevení hrobky a odbornou prací s tím spojenou.

Jak takový průzkum vlastně probíhá? Jednou ze základních věcí je vypátrat v archivních materiálech, kde jsou ostatky pánů a jejich dam, rodu, který je cílem vašeho zájmu, uloženy. Já a mí přátelé jsme se před několika lety vydali po stopách rodu Zástřizlů a jejich ostatků. Jde o rod, který vlastnil převážnou většinu našeho regionu.

Po průzkumu v archivních materiálech jsme zjistili, že hrobka Zástřizlů se skrývá pod podlahou staršího kostelíka svaté Alžběty v Buchlovicích.

Místo hrobky vymezil proutkař

Poté se rozběhla úřednická mašinerie, která nám umožnila se pokusit hrobku prozkoumat. Potíž byla v tom, že jsme neznali konkrétní polohu hrobky. Pro zjištění jejího umístění jsme požádali proutkaře, který, i když je to praktika neobvyklá, vymezil místo hrobky vcelku dobře. Také jsme přizvali odborníky, kteří udělali radarový průzkum podzemí kostelíka. Až pak jsme mohli začít s odstraňováním dlažby. Hrobka byla ovšem zborcená a zasypaná. Přesto bylo jasné, že jsme na správném místě, a dali jsme se do práce nad odhalením jejího tajemství. Podařilo se nám zajistit několik zajímavých nálezů, ale vzhledem k náročnosti projektu nás čeká ještě spousta práce. Hrobky šlechticů a farářů nebyly ničím neobvyklým. Například jiná hrobka, prozatím neprozkoumaná, se nachází i v Miloticích, Vlkoši, Ježově či Hodoníně. V Kostelci došlo k objevení hrobky zcela náhodou. Totiž při usazování kříže se dělníci probourali do jejích podzemních prostor. Jako patriot a rodák z Moravan jsem také pátral po místě, kde byli pohřbeni páni z Moravan a Landštejna. Ovšem kostelík, ve kterém měli být pohřbeni, již neexistuje. Ale zjistil jsem, že stával u Svatobořic směrem na Dubňany. Dnes místo jeho existence připomíná jen kříž v poli za Svatobořicemi.

Na téma pohřbívání a hrobek by se zcela jistě dalo psát hodně dlouho. Spousta z nich je nedostupných, neznámých a u mnoha z nich ani netušíme, kdo v nich spočívá. Ovšem je skutečností, že se archeologové této záležitosti věnují a jistě nás překvapí dalšími informacemi a nálezy.

Michal Baščan