Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové v Hradišti mají v současnosti žně

Uherské Hradiště - O archeologii se mluví zpravidla v souvislosti s pravěkem, neboť její počátky byly zejména v našem prostoru vždy spojovány s hledáním památek na doby, kdy neexistovalo písmo a hmotná kultura představovala jediný pramen k poznání prehistorie.

23.4.2008
SDÍLEJ:

Archeoložka Dana Menoušková při odkrývání nalezené palisády.Foto: DENÍK/Milan Zámečník

Poněkud se zapomíná na to, že bez archeologie se neobejde ani poznání středověku. I o dějinách královského města Uherské Hradiště bychom toho věděli méně, kdyby nebylo archeologických nálezů dokumentujících rozvoj města v jednotlivých etapách jeho rozvoje. A to už je tématem mého rozhovoru s archeoložkou Danou Menouškovou (na snímku) ze Slováckého muzea, která má právě tuto oblast na starosti.

Čím se liší archeologie prehistorie od té středověké?

Určitě ne cílem, ten je stejný – najít hmotné doklady a jejich studiem rozhojnit naše poznání; je v podstatě jedno, jestli jde o hradisko pravěké nebo o Hradiště – středověké město. Stejné jsou i metody práce. Ale rozdíly tu ovšem jsou. Středověký archeolog se může mnohdy opřít o písemné prameny, a tedy lokalizace nebývá v jeho případě zásadním problémem, jako je tomu v mnoha případech u pravěké archeologie. Na druhé straně, středověký archeolog se častěji pohybuje v zastavěném terénu a navíc nejstarší kulturní vrstvy bývají dosti hluboko, protože je nutno počítat s navážkami, které zdvihly současný terén. V případě Hradiště se ty nejstarší vrstvy pohybují i v hloubce 4 až 5 metrů.

Jak probíhá archeologický výzkum středověkého Hradiště?

V současné době, dá se říci, máme tak trochu žně. Ve městě se totiž opravuje páteřní kanalizační stoka. Trasa výkopu zasahuje historické části města a na vybagrovaném řezu v poměrně široké sondě sledujeme, jak se město rozrůstalo. Z nálezů se pak dozvídáme mnoho zajímavého o nejstarších stavbách, jejich dislokaci, stavebních materiálech a podobně. Právě v tuto dobu byla otevřena kanalizační rýha v Dlouhé ulici, kde končilo historické osídlení. Rýha zde porušuje příkop, který obepínal město a který zobrazuje i veduta města z roku 1670, ale nálezy nás opravňují k tvrzení, že ten příkop zde byl dříve, než se budovalo barokní opevnění. Na vnější straně příkopu jsme nalezli tři desítky kůlů, které jsou momentálně na dendrologické analýze. Ta nám prozradí, jak stará ta palisáda je a zda byla vybudována dříve než v 17. století.

Zdá se, že příkop je pro archeology rohem hojnosti…

Máte pravdu. Co lidé nepotřebovali, to tam vyhodili. Ten odpad se vrstvil po staletí a v jednotlivých vrstvách se objevují kosti, zbytky nástrojů, předměty denní potřeby a další. Takže ze střepů můžeme poznat, jaké keramické výrobky a nádoby lidé používali v různých dobách.

My známe podobu Hradiště z počátku novověku, třeba z již zmíněných vedut. Do jaké míry tyto vizuální prameny odpovídají skutečnosti?

Veduta není přesná mapa, ale umělecký přepis. Pokud k ní takto přistupujeme, pak v celku ano, ale v řadě případů právě díky archeologii zjišťujeme, že některé objekty nebyly zakresleny, anebo že hradby šly ve skutečnosti o kus dál, než se předpokládalo. To je případ jihozápadní části historického jádra města. Tam jsme hradby zachytili v ulici U Reduty, mezi budovou Reduty a městským úřadem, ač je veduta zachycuje o něco dál při vyústění ulice U Reduty do Komenského náměstí. Zajímavé bylo pozorovat, jak se opevnění města v této části posouvalo během několika staletí směrem na západ v závislosti na rozšiřování zástavby náměstí.A jak se měnilo z původně provizorního dřevěného na pevné kamenné.

Výsledky průzkumu budete jistě publikovat. Ale co výstava? Může poskytnout středověká archeologie materiál i pro výstavu?

Samozřejmě. Právě na letošní podzim připravujeme výstavu „Krása, která hřeje“, věnovanou gotickým a renesančním kachlům. Kachle patří k typickým nálezům z městských aglomerací. Kamna z nich měla velká část měšťanů a ony samy procházely během staletí technologickým i výtvarným vývojem. Takže se právě z nich dá získat hodně informací. O dané době, o smýšlení lidí, palčivých politických či společenských problémech, ale i o vkusu a módě.

Navíc jsme se výstavu rozhodli pojmout opravdu široce. Takže na ni představíme nejen cenné nálezy z Uherského Hradiště: kachle se strážnými u městské brány, halapartníky, ale i městský, chybně namalovaný znak s šesticípou hvězdou nad věží brány, ale i další ojedinělé nálezy z celé Moravy a Slezska. Výstava bude dost unikátní, protože kachle z tak velkého prostoru se doposud na jednom místě nepodařilo shromáždit. Aby byla navíc i divácky atraktivní, postavíme přímo ve výstavním sále repliku původních historických kamen, která kdysi stála na hradě Rožnov. Čeká nás opravdu náročná práce, ale těšíme se, že od konce listopadu, kdy bude výstava zahájena, potěší a dost možná překvapí mnohé z návštěvníků. Už teď je přitom jasné, že výstavu zhlédnou nejen Hradišťané, ale že poputuje i do Brna a vzdálené Opavy. Mohu tedy už dnes čtenáře Deníku na ni pozvat.

Jiří Jilík

23.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Základní škola Hradčovice – 1. B třída paní učitelky Kateřiny Mazůrkové.

Představujeme prvňáčky ze Základní školy v Hradčovicích

Lidé si přišli pošmáknout na tradiční Ovarovou serenádu.
14

Při Ovarové serenádě nebyla nouze dobroty z pašíků

Jan Juroška: Výsledkově se nám nedaří. Věřím, že se odrazíme na Dukle

Trochu netradičně, už zítra, hraje Slovácko další ligový zápas. Prohru z Brna může napravit v předehrávce 11. kola na pražské Julisce. Právě z Dukly Praha přišel v létě do Uherského Hradiště fotbalový univerzál Jan Juroška.

V Kudlovicích ochutnávali domácí štrúdly a likéry

Především k setkání, pobavení, prohloubení sousedských a mezilidských vztahů uspořádala v sobotu kudlovická organizace Českého svazu zahrádkářů II. ročník Koštu domácích likérů a štrúdlů.  

Při oslavě 760 let Hradiště ocenili Alberta Gottwalda a Františka Ilíka

FOTOGALERIE / Předání Cen města Uherské Hradiště za rok 2016, slavnostní přivítání zástupců partnerských měst i hudební doprovod cimbálové muziky Harafica, takový byl v neděli 15. října program slavnostního večera k 760. výročí založení města Uherské Hradiště ve Slováckém divadle.

Nedakonickým císařským hodům kralovali budoucí chemici

FOTOGALERIE / Čí sú hody? Naše! Čí sú dluhy? Starostovy! Vyvolávání členů krojových hodových chas, které v sobotu znělo v některých obcích Slovácka, přineslo s sebou do nich velmi oblíbenou tradici, na kterou se v regionu nezapomíná. Jsou to císařské hody, které v 11 obcích Slovácka patřily o víkendu k místnímu koloritu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení