50 let hvězdárny v Brodě: 250 tisíc návštěvníků

Letocha si všímá polárních září, zatmění Slunce či Měsíce nebo komet. Odborný zájem o astronomii projevili v minulém století nejprve zvídaví obyvatelé města. Za příklad můžeme uvést hodináře a polyhistora Wilibalda Růžičku (1884–1976), který vytvořil pozoruhodné astronomické hodiny. Od konce 50. let minulého století je na radniční věži ukazatel měsíčních fází. Tímto zařízením se může chlubit jen málo měst nejen u nás. Do popularizace astronomie v Uherském Brodě vstupuje i muzeum. V 50. letech byly oblíbené páteční besedy ve sloupovém sále muzea, kde prostor měli i členové vznikajícího astronomického kroužku. Z věže západního traktu muzea byla v 50. letech pozorována částečná zatmění Slunce.

Slavnostním otevřením budovy hvězdárny při ZKP Uherský Brod v neděli 24. září 1961 se začala nová etapa činnosti astronomického kroužku. Díky prvním letům člověka do vesmíru vzrůstal zájem nejen o kosmonautiku, ale i o vesmír. To se projevilo zvláště u mladé generace. Byly zahájeny pravidelné kurzy astronomie pro školní mládež a cykly přednášek na vybraná témata pro nejširší okruh zájemců.

Celá řada pozorování se uskutečnila ve spolupráci s jinými hvězdárnami. Bylo to například pozorování proměnných hvězd ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno, zákrytů hvězd Měsícem ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí. Člen kroužku Miroslav Sedláček organizoval pozorování meteoritů. Tato tradice byla od poloviny devadesátých letech minulého století oživena veřejným pozorováním meteorického roje Perseid, v maximu roje tj. okolo 12. srpna.

V roce 1987 došlo k vybudování přístavby staré budovy hvězdárny. Tím se dvojnásobně rozšířila kapacita vnitřních prostor. Vznikl větší přednáškový sál s promítací místností, dvě kanceláře, fotokomora a klubovna.

V tentýž rok se přistoupilo k výstavbě východní kopule, poblíž vstupu do hvězdárny. V roce 1999 byl objekt přebudován, kopule byla nahrazena odsuvnou střechou. V roce 2003 byl do pozorovatelny přemístěn Coude refraktor z původní kopule. Objekt slouží hlavně pro pozorování kosmických těles v rámci školních exkurzí a návštěv veřejnosti, ale také ke snímání kosmických objektů CCD kamerou.

Na konci tisíciletí pozorovali tři komety

Nejvíce pozorovaným kosmickým tělesem je Slunce. Provádí se v souvislosti se školními exkurzemi a jde o jednu z nejrozsáhlejších odborných aktivit ve hvězdárně. Konkrétně se jedná o zakreslování slunečních skvrn, započatých na začátku devadesátých let, kdy se hvězdárna zapojila do celorepublikového monitorování Slunce pro stanovování předpovědi sluneční aktivity (projekt Fotosferex, koordinovaný ASÚ ČSAV Ondřejov). Zásluhu na tom měl především člen astronomického kroužku Pavel Záchvěj.

Na konci tisíciletí byly pozorovány na hvězdárně při velké účasti veřejnosti tři výrazné komety. U první Shoemaker-Levy 9, se jednalo o ojedinělou událost sledování jejího zániku v atmosféře Jupitera v červenci 1994.

Na jaře roku 1997 byla sledována další z komet, a to Hale-Bopp. Další velkou návštěvnost na konci tisíciletí nám zajistila také kometa Hyakutake. Členové kroužku Jiří Škubník a Radek Janoš fotografovali i nejznámější Halleyovu kometu při jejím posledním návratu na konci listopadu roku 1985. V 80. a 90. letech se podařilo vyfotografovat vícero slabších komet Ing. Zbyňkem Kaislerem. Tento člen astronomického kroužku se také věnoval fotografování mlhovin a galaxií.

Pozorování částečného zatmění Slunce v roce 1999 byla největší událostí roku a současně jednou z nejpočetněji navštívených akcí (zúčastnilo se jí na 700 osob) v celé historii hvězdárny. Úplnou fázi zatmění pozorovala také expedice členů kroužku v Maďarsku. Mars se dostal do popředí zájmu veřejnosti, když se 28. srpna 2003 přiblížil k Zemi na „pouhých“ 56 milionů kilometrů.

Důležitou součástí práce hvězdárny je také propagační a publikační činnost. Informace o hvězdárně, o její činnosti jsou průběžně publikovány v médiích. Celostátní rozměr mu daly na začátku tohoto století webové stránky. Jejich autorem byl Ing. Tomáš Metelka z astronomického kroužku hvězdárny. Na přelomu roku 2010 a 2011 převzali starost o web mladí členové astronomického kroužku.
V roce 1996 hvězdárna zajistila v muzeu Jana Amose Komenského vystavení československých družic Magion 1 a 4, zapůjčených z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. V roce 2009 byla družice Magion 1 opět k vidění v Uherském Brodě, tentokrát ve foyer DK. Na stejném místě, u příležitosti 50 let hvězdárny, bude už za několik dnů vystavena další ze série československých družic, Magion 2.

Unikátní přístroj dokázal měřit pohyb družic

Sedmého listopadu 1997 byla v Muzeu J. A. Komenského otevřena výstava Meteory, meteority a projekt Macek. Návštěvníci muzea měli také jednu z prvních možností v České republice prohlédnout si český unikátní přístroj, mikroakcelerometr Macek, měřící negravitační účinky působící na pohyb družic na oběžné dráze kolem Země. Byl umístěn na raketoplánu Atlantis. Jeden ze spoluautorů projektu byl uherskobrodský rodák Mgr. Radek Peřestý, pracovník Astronomického ústavu AV ČR.

V období let 2003 – 2005 se hvězdárna podílela na astronomickém vzdělávání učitelů základních a středních škol v Pedagogických centrech v Uherském Hradišti, Jihlavě, Pelhřimově a v Kroměříži. Důležitou součástí činnosti hvězdárny již od doby jejího založení jsou astronomické kurzy. Neomezovaly se jen na prostory hvězdárny, ale probíhaly i na uherskobrodském gymnáziu pod vedením současného vedoucího hvězdárny Ing. Rostislava Rajchla. Kurzů na hvězdárně se zúčastňovala nejen místní mládež, ale i děti z okolních i vzdálenějších obcí. Jako vedoucí kurzů uveďme zkušené členy astronomického kroužku – Ing. Jiřího Veselého, Vladimíra Hýžďala, Ing. Jiřího Vašíčka, Ing. Zbyňka Kaislera, Ing. Ingrid Josefíkovou a Leoše Aassmanna. Dalším pokračováním kurzů je zapojení členů do činnosti hvězdárny, jak do odborné práce, tak především do práce demonstrátorské v rámci návštěv veřejnosti. Jedná se především o akce celoevropského významu Noc vědců či říjnový Světový kosmický týden.

V roce 1995 doznalo změn instrumentální vybavení hvězdárny. Jednalo se o instalaci spektrohelioskopu, který hvězdárna získala z GFÚ ČSAV Praha. Do provozu byl slavnostně uveden v 35. roce činnosti hvězdárny. O deset let později, kdy hvězdárna slavila 45 let od otevření, byl uveden do provozu nový dalekohled, s průměrem zrcadla 50 cm.

Starší členové kroužku Karel Šobáň, Alexander Římovský a Zdeněk Šiftař konstruují sluneční hodiny. První nainstalovali v roce 2007 na jižní stěnu pozorovatelny. V květnu 2009 k nim přibyly dvoje další sluneční hodiny, na východní a západní zdi. V roce 2010 postavili v areálu, před budovou hvězdárny velké analematické horizontální hodiny.

V říjnu 2001 jsme na hvězdárně přivítali dvojici amerických astronautů s českými kořeny Eugena Cernana a Johna Blahu v doprovodu záložního československého kosmonauta Oldřicha Pelčáka. Může nás těšit, že po Hvězdárně a planetáriu v Praze a v Brně jsme byli třetím stánkem astronomie, který navštívili.

Stalo se už tradicí, že dr. Jiří Grygar, náš přední popularizátor astronomie, bilancuje různé události v oboru při oslavách jednotlivých výročí hvězdárny. A tak tomu bude i dnes od 19 hodin, kdy bude mít v rámci oslav padesátin hvězdárny přednášku ve velkém sále Domu kultury.

Za 50 let existence hvězdárny DK Uherský Brod ji navštívilo na čtvrt milionu osob.

Rostislav Rajchl