Bylo jí osmnáct, když jí lékaři diagnostikovali Crohnovu chorobu, autoimunitní onemocnění trávicího traktu. Sedm let se medikamentózně léčila, podstoupila několik operací a zarputile se bránila takzvanému vyšití stomie, přestože trpěla nejtěžší formou choroby. „Stomii jsem dlouho odmítala. Když jsem chodila do nemocnice, viděla jsem všude na stěně zapíchnuté sáčky a představa, že budu mít střevo na břiše, mě děsila. Nakonec mi ale lékaři dali najevo, že stomie je poslední řešení,“ vypráví Tereza.

Vzhledem k tomu, že se sama musela poprat s předsudky vůči stomii, chápe, že jde o věc běžnou, kterou je každopádně třeba změnit. „Že jsou někteří lidé znechucení tím, že si my stomici nosíme, když to řeknu naplno, výkaly v pytlíku, není jejich chyba, ale problém chybějící osvěty. Postoj k lidem s hendikepem by se měl učit na školách. Ale musím říct, že moje okolí se ke mně zachovalo skvěle – bylo rádo, že jsem to přežila a bralo mě jako hrdinku.“
Po vyšití stomie Tereza pokračovala dál v rytmu života, který vedla před tím. To ale nebyl nejlepší nápad. „Chodila jsem na plný úvazek do práce a jen jsem si občas odskočila do nemocnice a za pár týdnů jsem se zase vrátila a jela jsem stejně.“

Výsledkem byl kolaps – psychický i fyzický. Z těžké situace jí mimo jiné pomohla dobrovolnická práce pro pacientskou organizaci sdružující stomiky České ILCO.

„Tam jsem si všimla, že starší pacienti jsou ochotni si o svém hendikepu mezi sebou poklábosit, ale mladí o něm nemluví, stydí se, mají pocit, že jejich život skončil,“ vypráví Tereza, která proto založila blog Nejsemtabu.cz. „Blog i Facebook je velkou částí mého života, cítím to jako svoje poslání a věnuju jim spoustu času,“ říká Tereza, pro kterou je odměnou třeba reakce: „Podíval jsem se na Nejsemtabu.cz a viděl jsem, že i mladá, hezká holka žije s pytlíkem, a já že bych to nedokázal?!“ Za svůj blog byla také letos nominována na Blog roku v rámci Magnesia Litera.

Můžete dělat cokoli

Stomie se musí několikrát za den vypustit, i v noci. Kdekoli a kdykoli. „Nelze to moc ovlivnit, záleží také na onemocnění, kvůli kterému pacient sáček má. Samozřejmě je možné to trochu regulovat tím, že nebudu jíst, když se vydávám na delší cestu a podobně, ale je to individuální,“ vysvětluje Tereza, podle které se dá se stomií normálně žít.

„Můžete plavat, šnorchlovat, já skáču do vody, chodím do sauny, lyžuji, cvičím jógu, chodím na masáže… Můžete dělat cokoli, ovšem záleží na tom, proč stomii máte, některé aktivity nejdou provozovat kvůli onemocnění – ale rozhodně ne kvůli stomii,“ dodává s tím, že je dokonce možné mít ve vývodu dočasně špunt, což ale vyžaduje náročnou údržbou. „Některé firmy se tak snažily vyjít vstříc ženám, které chtějí vyrazit na pláž v bikinách, ale lékaři to nemají moc rádi, a i za mě je to zbytečnost. Nestydím se za svůj pytel, mám ho tam, no a co?“

Tereza také pracuje v neziskové organizaci Revenium, která se věnuje lidem s hendikepem a založila značku MyPouch, která vyrábí spodní prádlo pro stomiky. „Šít neumím a rozjet nápad nebylo snadné – hledáte švadleny, dílny, látky, gumičky, vymýšlíte střihy… Pustila jsem se do toho ve chvíli, kdy jsem zjistila, že spodní prádlo, které jsem si objednávala ze zahraničí, mi nevyhovuje. Když ponechám stranou cenu, tak mi nesedělo, škrtilo…“ Kalhotky MyPouch pro stomiky mají zvýšený pas a kryjí jizvy na břiše stomiků, uvnitř je všitá kapsa na stomický sáček, neškrtí, a přesto kopírují siluetu těla, takže stomie není pod oblečením na první pohled patrná. „Ohlasy na prádlo jsou skvělé, nestalo se mi naštěstí, že bych narazila na ženu, která by byla nespokojená,“ usmívá se Tereza.

Aby toho nebylo málo, napsala i příručku Sex se stomií, ve které ale nejde pouze o sex. „Je to vlastně soubor toho, co dělám sama pro sebe, abych celou situaci zvládala. Stomici mají často strach právě ze vztahů a z intimity. Myslí, že to, že mají na břiše pytlík, na nich každý vidí. Ale to není pravda! Radím jim: ‚Zkuste třeba jen flirtovat, sami sobě dokazujte, že nejste žádní ‚ošklivci‘. A pokud se vztah někam posunuje, stojí za to přiznat barvu, jako jsem to dělala já. Nechci sedět a dlouze přemýšlet o tom, co si protějšek potom, až na to přijde, pomyslí, jak se zachová,“ radí Tereza, která klade stomikům na srdce, aby se o stomii starali a sexu se nevzdávali: „Pokud je stomie v dobrém stavu, můžete mít uspokojivý sex!“