„Zjistili jsme, že některé výrobní haly ve firmě mají odsávání, které ústí přímo do ovzduší,“ sdělil ředitel brněnského inspektorátu ČIŽP Jindřich Mikeš. Ven se tak mimo jiné dostávala rakovinotvorná látka styren. Lidé žijící v okolí si navíc stěžovali na zápach proudící z areálu.
Druhou nejvyšší sankci obdržel producent nátěrových a stavebních hmot Rokospol z Kaňovic na Zlínsku. Inspekce jej potrestala částkou 220 tisíc korun za nesprávné označení chemických přípravků.
Podle Mikeše vedení firmy s pokutou nesouhlasí, a obrátilo se proto k soudu. „Nebudeme se k tomu vyjadřovat, navíc právě tu máme další kontrolu,“ reagoval generální ředitel Rokospolu Pavel Kaszonyi. „Jedná se o problematickou společnost, která má závady ve více oblastech,“ doplnil Mikeš.
Na „stupních vítězů“ se objevila ještě jedna firma z Uherskohradišťska Třetí nejvyšší pokutu – 200 tisíc – dostala za nedovolené vypouštění odpadních vod nedakonická mlékárna Laksyma. „Mají zastaralá zařízení ze sedmdesátých let, proto nejsou schopni splnit limity,“ uvedl Mikeš.
Stejně se provinila i čistička odpadních vod ve Slavičíně. Tu provozuje Moravská vodárenská, která je od roku 2005 pravidelně pokutována. Celková částka přesáhla již půl milionu korun.
Dalším velkým problémem jsou staré ekologické zátěže. Jde o kontaminovanou zeminu a podzemní vody z dob před rokem 1990. „Toto je velice obtížná oblast naší činnosti. Zátěže najdete jen při pečlivém průzkumu,“ řekla ředitelka ČIŽP Eva Tylová. „Naštěstí patříme v tomto odvětví ke světové špičce, máme nejnovější metody,“ přiblížila.
Nejzávažnějším případem starých ekologických zátěží ve Zlínském kraji je areál bývalé firmy LET Kunovice. „Znečištěné podzemní vody ohrožují přívod pitné vody v Ostrožské Nové Vsi,“ konstatovala Eva Tylová. Tento přívod přitom zásobuje přes 55 tisíc lidí. Předpokládané náklady na odstranění škod jsou 500 milionů korun.
Staré ekologické zátěže jsou většinou záležitostí státu. „Začalo to v roce 1993 kvůli privatizaci. Majetek byl privatizován i se škodou a stát se zavázal odstranit zátěže,“ vysvětluje ředitelka ČIŽP. Uzavíraly se takzvané ekologické smlouvy. Avšak například pozemky vracené v restituci stát nijak neřešil a na ekologické zátěže se přišlo až v posledních letech. Proto se rozjíždí projekt s dotacemi od ministerstva životního prostředí, které hradí až 80 procent nákladů na sanování nebezpečných míst.
K úspěšně vyřešeným projektům patří areál firmy Magneton ve Valašských Kloboukách, který leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Náročná akce trvala od roku 1997 do roku 2004 a vyšla na 45 milionů korun. „Ze 460 tisíc metrů krychlových znečištěné vody jsme odstranili čtyři tuny chlorovaných uhlovodíků,“ prozradil Václav Pohůnek, který má v inspekci na starost právě staré ekologické zátěže.
Mezi menší problémy, které loni ČIŽP řešila ve Zlínském kraji, patřilo například nepovolené skácení dvou tisů červených před základní školou ve Vizovicích. Technické služby Vizovice za to dostaly patnáctitisícovou pokutu.
Na místě, kde má vyrůst přivaděč rychlostní silnice R49, zase nebylo zase správně provedeno biologické hodnocení.
Celkově ale hodnotí ředitelka inspekce Eva Tylová situaci ve Zlínském kraji jako dobrou. „Naštěstí tu není tak problematická a velká zátěž, jako představuje třeba neratovická Spolana,“ sdělila Tylová.
Iva Chmelová