Cílem akce bylo, aby v regionu došlo v očích veřejnosti ke změně obrazu regionálního průmyslu. „Školákům jsme v naší slévárně ukázali, že zaměstnání v průmyslu už dávno není jenom špína, prach, hluk, dřina a černé řemeslo," uvedl jednatel firmy Jarmil Cileček. Poukázal na to, že ve strojírenském oboru a v prostředí třetího tisíciletí se vyplatí pracovat. Podle něj se vytrácí strojírenské řemeslo a schopní pracovníci, kteří jako naši dědové proslavili Československo strojírenskými výrobky.

„Vycházím z vlastních zkušeností, kdy dnes velmi obtížně sháníme dělnické i technické profese. Momentálně bychom potřebovali nástrojaře, ale já je nehledám, protože je ani neseženu. Musím si je vychovat sám," posteskl si jednatel firmy ALUCAST, která zaměstnává na 120 pracovníků.

Ve firmě si mohli školáci na strojařinu opravdu sáhnout. Prohlédli si slévárnu, prakticky si vyzkoušeli výrobu voskových modelů, zkusili si broušení, kalibraci a kontrolu odlitků. Z exkurze si odnesli odlitek jako těžítko. „Zaujal nás proces výroby ve slévárně. Přesvědčili jsme se, že práce ve firmě ALUCAST je hodně náročná na přesnost," shodli se na tom Tomáš Adamovič a Jakub Haba, žáci osmé třídy z polešovické základní školy. Jejich snem je, aby z nich jednou byli manažeři. Pokud by se ale nedostali na výběrovou střední školu, možná by se šli učit a pak i pracovat třeba jako strojaři.