Jedni je výhradně pálí, jiní nedají dopustit na povidla a někteří je jako zdroj vitaminů jedí jedině čerstvé. Švestky ale upotřebíte i mnoha dalšími způsoby.

Jak známo, švestka je plodem stromu slivoně švestky. Je to peckovice oválného tvaru, modré až fialové barvy a mírně nasládlé chuti.

Ve střední Evropě má pěstování švestek dlouhou tradici. I u nás jde o nejčastěji pěstovanou a také ceněnou dřevinu.

První sazenice dovezl ve čtrnáctém století Karel IV., a proto se jim dodnes říká „karlátka" nebo „kadlátky".

Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí.

Švestky dozrávají ke konci léta a tělo před zimou doslova nabíjejí energií.

VYZKOUŠEJTE

Švestkové knedlíky

Švestkové knedlíky

Švestkový dezert

Švestkový dezert

Švestkový koláč

Švestkový koláč

Švestky patří mezi podzimní ovoce, dříve byly velmi ceněnou potravinou, protože se dají mnoha způsoby konzervovat a následně jíst v různých formách po celý rok.

V období zimy a jara, kdy byl nedostatek čerstvé zeleniny a ovoce, sloužily švestky jako zdroj energie a zásobárna nedostatkových a zdraví prospěšných látek.

Jsou bohatým zdrojem vitaminů, minerálů, antioxidantů a stopových prvků. Mají detoxikační účinky a pro svůj obsah rozpustné i nerozpustné vlákniny jsou přírodním prostředkem proti zácpě.

Díky vitaminu E chrání buňky před volnými radikály, jsou prevencí některých druhů rakoviny, infarktu a pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi.

Mimo to posilují nervy a zlepšují paměť. Švestky chutnají nejen čerstvě utržené ze stromu, ale mají široké uplatnění v kuchyni.

Jak uchovat přes zimu švestky čerstvé

Z nejměkčích plodů se vyrábějí povidla, kterými se pak plní ovocné knedlíky, buchty i koláče. Švestky jsou skvělé jako kompoty, suší se z nich křížaly nebo se z nich destilací vyrábí oblíbená slivovice.

Výborná je také švestková omáčka, která se vaří hlavně na Valašsku, nebo švestky zapékané v pohankové kaši.

Originálním rychlým předkrmem nebo dobrotou k zakousnutí jsou švestky ve slanině, které se opékají buď na grilu nebo na pánvi.

Švestky si můžete na zimu uchovat i čerstvé. Stačí, když je opatrně i se stopkami ve slunný podzimní den natrháte a necháte je ve vzdušné místnosti tři dny rozložené, aby se odpařily.

Potom je ve vrstvách uložíte do bedniček nebo soudků a prosypete je otrubami nebo jemnou řezankou tak, aby se nedotýkaly ani bedýnky, ani navzájem. Víko pevně přiklopíte a bedýnku uložíte do chladné místnosti. V zimě opatrně vyberete potřebné množství plodů a na sítu je chvíli podržíte nad párou.

Sbalit si pár švestek

A jedna zajímavost na závěr. Napadlo vás někdy, proč se říká sbalit si svých pět švestek?

Podívali jsme se do knih a tam vyčetli, že čeští zemědělci prý bývali v minulosti značně konzervativní a nové podněty přijímali s nedůvěrou, ba i se zjevným nepřátelstvím. Nepřáli rybníkářství a rybníky likvidovali, i když jejich vysušením získali jen několik hektarů kyselých luk.

Ani zakladatelé prvních sadů nemívali na růžích ustláno. Sedláci jim vyčítali, že jsou líní orat a vláčet pole, že nechtějí dobývat chléb v potu tváře, nýbrž bohatnout nějakým ďábelským úskokem.

Každý neúspěch prvních ovocnářů považovali zemědělci za své vítězství. A když jednomu z nich pomrzl za kruté zimy celý rozlehlý sad, nebralo veselí konce.

Mrazům nepodlehlo tehdy pouze několik švestek a ty vydaly nepatrnou úrodu. Sadař byl zničen, kapituloval a sedláci o něm říkali: „Sbalil si svých pět švestek a je pryč!"

Tato prohra byla ovšem jen dočasná. Dnes už se na starou nevraživost zapomnělo. Zbylo jen rčení o pěti švestkách.

Více na www.vseovareni.cz